Cæcilius, presb.
| 3. června, připomínka | |
| Postavení: | kněz |
| Úmrtí: | s. III. |
ŽIVOTOPIS
Stal se právním zástupcem v Římě podobně jako jeho přátelé Oktavius a Felix Minutius. Po jejich obrácení na křesťanství setrvával Cecílius dál u pohanství a hájil ho jako náboženství bohatých. Na křesťanství mu vadilo, že se věřící zříkají rozkoší a toho, čeho si podle něj "rozumný" člověk cení. Vadila mu i chudoba a opovrhování křesťany. Díky trpělivosti a aktivitě přítele Oktávia všechny námitky proti křesťanským pravdám mu byly vyvráceny a on našel cestu k Bohu. Nejen že konvertita Cecílius byl pokřtěn, ale zvolil si i duchovní povolání. Odcestoval pak do Kartága v Africe, kde jako kněz mimo jiné pokřtil sv. Cypriána a úspěšně přiváděl k víře další.
Na jeho příběhu si máme uvědomit význam hovoru o víře s dalšími lidmi, z nichž můžeme některým dopomoci stát se svatými šiřiteli evangelia. Vždyť u mnoha nevěřících jde o mylné názory podobně jako původně u světce Cecília.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Carolus Lwanga et XII socii, - Achilles Kiwanuka (1886); Cæcilius, presb. (s. III.); Clotildis (545); Morandus (asi 1115); Andreas Caccioli♦ (1254/1264); Didacus /Iosephus/; Oddi♦ (1919); Hilarius, ep. Carcassonen. (s. VI); Lifardus (s. VI); Oliva (s. VI/VII); Coemgenus (622); Genesius, ep. Claromontan. (ca.650); Isaac, m. Cordubæ (851); Davinus, peregrinus (1051); Conus (s. XIII); Franciscus Ingleby♦ (1580); Ioannes Grande (1600); Carolus Renatus Collas du Bignon♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský