Maria Teresia Chiramel Mankidiyan
| 8. června, připomínka | |
| Postavení: | mystička, zakladatelka kongregace |
| Úmrtí: | 1926 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 26. 4. 1876 ve vesnici Puthenchira v provincii Trichur v Kerala v Indii. Při křtu dostala jméno Terezie. Původně z bohatého rodu, stali se zchudlou rodinou. Dědeček provdal sedm dcer s velkým věnem. Následně její otec a starší bratr se oddali pití, aby zapomněli na těžký osud. Terezie byla třetí z pěti dětí, měla dva bratry a dvě sestry. Již v raném dětství prožívala touhu milovat Boha. Čtyřikrát týdně se postila a několikrát denně modlila růženec. V osmi letech se matka snažila Terezii přesvědčit, aby zanechala přísných postů a nočních bdění, ale ta se prý chtěla stále více podobat trpícímu Kristu. Již v 10 letech mu zasvětila své panenství. Za další dva roky jí matka zemřela a s tím skončilo její školní vzdělávání.V patnácti letech se rozhodla k nočnímu útěku z domu, aby vedla modlitební poustevnický život v lesnaté pahorkatině. To se nakonec neuskutečnilo a Terezie se pak spokojila s přátelstvím tří děvčat, s nimiž chodila do kostela, starala se tam o výzdobu, zdobila oltář, pomáhala chudým a nemocným, které navštěvovala a těšila. Neštítila se ani malomocných.
V modlitbách se obracela častěji na svatou Rodinu a setkávala se s ní ve svých viděních. Ráda se postila za obrácení hříšníků. Obdržela mystické dary proroctví a uzdravování. Za extáze bývala kolem ní záře a vůně. Dostalo se jí v pátek i levitace, při níž byla jako přibitá ke zdi. Obdržela stigmata, která skrývala, a byla sužována ďáblem do té míry, že ji farář na rozkaz biskupa podroboval exorcismům.
Od 28 let si přála, aby k jejímu jménu bylo přidáváno jméno Panny Marie. S těmito jmény složila v roce 1914 řeholní sliby jako zakladatelka a první řeholnice Kongregace Svaté Rodiny. Mívala zážitky s obyvateli onoho světa.
Po smrti se na její přímluvu událo více zázračných uzdravení. Blahořečena byla 9. 4. 2000 Janem Pavlem II. a kanonizována papežem Františkem 13. 10. 2019 v Římě.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Immaculati Cordis B. Mariae Virginis Memoria; Medardus (561); Gulielmus Fitzherbert (1154); Iacobus Berthieu (1896); Maria a Divino Corde Iesu Droste zu Vischering (1899); Maria Teresia Chiramel Mankidiyan (1926); Nicolaus de Gesturi (Ioannes) Medda♦ (1958); Maximinus, ep. Aquen. (s. inc.); Gildardus (post 511); Fortunatus, ep. Fanen. (ca. 660); Ioannes Davy (1537)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský