Euthymius
20. ledna, připomínka | |
Postavení: | opat |
Úmrtí: | 473 |
ŽIVOTOPIS
Eutymius (Euthymios) se narodil r. 377 v Melitene na území dnešního Turecka. Stal se mnichem, přijal kněžské svěcení a asi ve 30 letech odešel do Palestiny, kde žil poblíž Mrtvého moře mezi poustevníky ve Fare. Potom po nějakou dobu žil velmi asketicky s Teoklistem v jeskyni. Kolem nich vznikla mnišská osada, jejíž vedení Eutymius předal Teoklistovi a sám se usadil asi 15 km od Jeruzaléma ve směru na Jericho. Tam za pomoci druhých zbudoval klášter, v němž se stal opatem. Patřil k nejváženějším mnichům s velkým vlivem mezi Araby, zejména poté co vrátil zdraví ochrnutému synovi šejka. O rady ho žádala i císařovna Eudokie. Žil nadále velmi asketicky. K jídlu si sedal pouze v sobotu a v neděli, jinak se tvrdě postil. Odříkal si jakékoliv pohodlí, proto ani nespal vleže. Měl dar zázraků a proroctví. V době sucha vyprošoval déšť, léčil ty, kdo byli považováni za nevyléčitelné a vyháněl zlé duchy. Viděl lidem do duší a o své smrti věděl předem. Je připočítáván k předním otcům mnišství.POZNÁMKA
V tento den bývá v Bulharsku připomínán ještě jiný sv. Eutymius, který není v současném martyrologiu a který jako patriarcha Veliko Tarnova (Tirnova) dával najevo nesouhlas proti bulharskému spojenectví s Osmanskou říší. Z toho důvodu odešel do exilu a dál pokračoval v obnově církve. Pomocí spisů formoval své věřící a revidoval překlady podle řeckých originálů. Posledním místem jeho pobytu byl prý klášter v Bačkově, kde v roce 1400 zemřel.Fabianus (250); Sebastianus, m. Romæ (začátkem s. IV.); Asclas (s. IV.); Neophytus (s.IV.); Euthymius (473); Wulfstanus (1095); Benedictus Ricasoli♦ (asi 1107); Henricus, ep. Upsalien (asi 1157); Eustochium Calafato (1485); Angelus Paoli♦ (1720); Stephanus Min Kŭk-ka (1840); Basilius Antonius Maria Moreau♦ (1873); Maria Christina ab Immaculata (Adalheidis) Brandow, virgo (1906); Cyprianus (Michael) Iwene Tansi♦ (1964)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský