Ananias, discipulus Iesu
| 25. ledna, připomínka | |
| Postavení: | učedník Ježíšův |
| Úmrtí: | s. I. |
ŽIVOTOPIS
Byl Ježíšovým učedníkem žijícím v Damašku. V 9. kapitole Skutků apoštolů o něm čteme, že ho "Pán ve vidění zavolal: Ananiáši! On odpověděl: Zde jsem, Pane. Pán mu řekl: Jdi hned do ulice, která se jmenuje Přímá, a v domě Judově vyhledej Saula z Tarsu. Právě se modlí a dostalo se mu vidění, jak k němu vchází muž jménem Ananiáš a vkládá na něj ruce, aby opět viděl. Ananiáš odpověděl: Pane, mnoho lidí mi vyprávělo o tom člověku, kolik zla způsobil bratřím v Jeruzalémě. Také zde má od velekněží plnou moc zatknout každého, kdo vzývá tvé jméno. Pán mu však řekl: Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským. Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno."(Sk 9,10-16)Z uvedeného dialogu Pána Ježíše s Ananiášem vidíme Boží důvěru k člověku, ke kterému promlouvá. Pro Ananiáše to byl jistě silný zážitek, ale tak jako my má stále na zřeteli, co se říká. Když "mnoho lidí vyprávělo" - jako by to Ježíš nevěděl. Je třeba naučit se počítat s Božím slovem a spolehnout se na ně. Vidět na druhých i dobré, které vidí Ježíš, který mu řekl: "Právě se modlí." Ježíš mu nevyčítá jeho strach, ale laskavým slovem dává sílu k vykonání toho, co požaduje.
Ananiáš pak šel a vložil na Saula ruce se slovy: "Saule, můj bratře, posílá mne k tobě Pán - ten Ježíš, který se ti zjevil na cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým."(Sk 9,17)
Ananiáš viděl další Saulovu proměnu. Jak ze skleslého bývalého pronásledovatele, dělajícího dojem až zoufalého člověka, se stává zásahem Ducha svatého Boží muž. Radost obou byla slovy nevyjádřitelná. Ve spojení s Ježíšem a v síle Ducha svatého jejich činy pak byly k Boží slávě. I když Pavel Ananiáše o mnoho předčil, ten mu nezáviděl, ale radoval se.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
conversio Paulus, Apostolus ; Ananias, discipulus Iesu (s. I.); Arthemas (s. III./IV.); Agileus (s. III./IV.); Iuventinus et Maximinus, m. (363); Bretannio (s. IV.); Palæmon (s. IV.); Præiectus et Amarinus (676); Henricus Suso♦ (1366); Poppo♦ (1048); Antonius Migliorati♦ (1450); Archangela Girlani (1495); Franciscus Zirano♦ (1603 ); Emmanuel Domingo y Sol♦ (1909); Æmilia Fernández Rodríguez♦ (1939); Maria /Magdalena Antonia/ Teresa Grillo Michel♦ (1944); Antonius Świadek♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský