Antonius Świadek
| 25. ledna, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | 1945 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 27. 3. 1909 v Pobiedziska v Polsku do rodiny chudého koláře. Obec leží poblíž Hnězdna ve směru na Poznaň. Antonín se stal nadšeným skautem a členem jednoho mariánského společenství. Po skončení gymnázia v roce 1926 vstoupil do poznaňského kněžského semináře se závazkem k dodatečnému uhrazení nákladů až v kněžské službě. Vynikal vrozenou dobrotou srdce, nadáním i velkou pílí.Kněžské svěcení Antonín Swiadek přijal 10. 6. 1933 a po něm nastoupil jako kaplan na faru v Bydhošti. V roce 1937 se začalo jednat o vybudování nové farnosti na jejím předměstí Siernieczku. Začal se zřízením kaple a s pastorací dětí a mládeže. Když začala válka, nastoupil dobrovolně do armády a po porážce se staral o raněné polské vojáky. V době okupace se nebál ve službě Bohu riskovat, vrátil se do Bydhoště, kde zpovídal a konal kázání v polštině. Někdo ho však udal Němcům a za svou službu se dostal do vězení, kde s ním velmi brutálně zacházeli. V červenci 1942 mu bylo v Dachau u Mnichova v Německu přiděleno číslo 37193. Byla mu tam pak operována kýla a následně ho přidělili na velmi vyčerpávající práce. Přičiněním jiných vězňů se z něj stal tzv. kápo a vycházel dobře se všemi i se staršími německými strážci, z čehož měla jeho skupina prospěch ve stravě.
Na začátku roku 1944 velmi silně promrzl a 8. 1. se dostal do táborové nemocnice, kde lékaři konstatovali silný zápal plic. Pak se k němu přidalo onemocnění tyfem. Knězi Kaminskému se podařilo přinést svaté přijímání a udělit mu absoluci. Když se k němu 25. 1. dostal znovu, už bylo jeho tělo zahalené prostěradlem. Od ošetřovatele se potom dozvěděl, že zemřel klidně, s růžencem v ruce.
Protože pro vězeňské krematorium nebylo v té době dostatek koksu, tělo otce Antonína Šwiadka s mnoha dalšími mrtvými vězni bylo pohřbeno do společného hrobu za táborem poblíž obce Deutenhofen.
Blahořečený byl 13. 6. 1999 mezi 108 dalšími oběťmi téhož nacistického pronásledování.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
conversio Paulus, Apostolus ; Ananias, discipulus Iesu (s. I.); Arthemas (s. III./IV.); Agileus (s. III./IV.); Iuventinus et Maximinus, m. (363); Bretannio (s. IV.); Palæmon (s. IV.); Præiectus et Amarinus (676); Henricus Suso♦ (1366); Poppo♦ (1048); Antonius Migliorati♦ (1450); Archangela Girlani (1495); Franciscus Zirano♦ (1603 ); Emmanuel Domingo y Sol♦ (1909); Æmilia Fernández Rodríguez♦ (1939); Maria /Magdalena Antonia/ Teresa Grillo Michel♦ (1944); Antonius Świadek♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský