sv. David Galván

David Galván

30. ledna, připomínka
Postavení:	mučedník
Úmrtí:	1915

ŽIVOTOPIS

Narodil se 29. 1. 1881 v Guadalajara ve státu Jalisco v Mexiku. Ve 14 letech vstoupil v rodném městě do semináře, který asi po třech letech přerušil z důvodu pochybností o svém povolání. Zkusil pracovat pravděpodobně u otce obuvníka a žít světským životem včetně seznámení se s dívkou, ale jednou po větším požití alkoholu vyvolal konflikt. Nakonec se po zkušebním roce vrátil do semináře s přesvědčením, že ho tam Bůh chce mít. Kněžské svěcení přijal 20. 5. 1909.

V Amatitánu později jako profesor vyučoval seminaristy a stal se i představeným semináře. Vynikal dobročinností k chudým a pomáhal jim podle svých možností. Mimo jiné je připomínáno, že pro zastání se dívky pronásledované ženatým poručíkem, který se s ní prý chtěl oženit, si vysloužil jeho nepřátelství. Připomínán je proto, že později tento poručík byl hlavním aktérem Davidovy popravy.

Za ozbrojeného povstání odešel o. David do míst nejdivočejších pouličních bojů, aby pomáhal raněným a uděloval svátosti umírajícím. Při cestě do Guadalajary byl zajat antiklerikální skupinou a doveden před zmíněného poručíka, jehož zraněným vojákům prý dokonce pomáhal. Ale i v takovém případě kněžská služba byla zločin. Před popravčí četou o. David, plný odvahy a lásky, ukázal svoji hruď, do které vojáci na poručíkův rozkaz vypálili ze svých pušek.

Blahořečený byl 22. 11. 1992 papežem Janem Pavlem II. spolu s dalšími 24 mučedníky Mexika a tímto papežem byla tato skupina také kanonizována 21. 5. 2000 v Římě.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martina (asi v první polovině III. s., nejspíš kolem r. 229. Dnešní text martyrologia místo na úmrtí upozorňuje na římskou baziliku jí zasvěcenou v roce 677.); Matthias, ep. Hierosolymitan (s. II); Barsimæus (s. III.); Bathildis (680); Aldegundis (asi 684); Armentarius (po roce 731); Theophilus Iuvenis (792); Adelelmus (1079); Franciscus Taylor^♦ (1621); Hyacintha de Mariscottis (1640); Sebastianus Valfré^♦ (1710 ); Paulus Hŏ Hyŏb (1840); Thomas Khuông (1860); David Galván (1915); Mucianus Maria (Aloysii) Wiaux (1917); Columba (Iosephus) Marmion^♦ (1923); Carmela García Moyón^♦ (1937); Sigismundus Pisarski^♦ (1943); Maria Bolognesi^♦ (1980)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský