Genovefa, virgo in Gallia
| 3. ledna, připomínka | |
| Postavení: | panna |
| Úmrtí: | asi 500 |
| Patron: | města Paříže |
| Atributy: | svíce a vedle ní malý ďáblík, který ji zháší, anděl, pohár či nádoba, z níž napojila dělníky při stavbě kostela, případně měch, ovoce, vřeteno, kniha; zobrazována bývá také jako pastýřka |
ŽIVOTOPIS
V 15 letech složila slib panenství a žila v kajícnosti v Paříži u své kmotřenky. Od 15 do 50 let jedla pouze 2x týdně, a to ječný chléb s medem. Noc ze soboty na neděli vždy probděla na modlitbách. Onemocněla a mívala vidění, pro které kolem ní vznikalo plno pomluv. Těch ji zbavil, při návštěvě Paříže, sv. biskup German. Jenovéfa se uzdravila, získala vážnost a slovem i příkladem šířila zbožnost a lásku ke Kristu. Když s velkým vojskem surový král Hunů Attila zamířil na Paříž, Jenovéfa vyšla ze své samoty, svolala ženy a na její výzvu se společně modlily, postily a činily pokání. Mužům domluvila, aby zůstali ve městě, a díky jí byli obyvatelé Paříže zachráněni. Za obléhání Paříže Chlodvíkem I. zachránila město podruhé, tentokrát od hladu, když se po Seině vrátila s 11 loděmi obilí, které na své záchranné výpravě vyprosila. Mnoha vězňům vyprosila svobodu a skutky milosrdenství konala i mimo Paříž. Je o ní psáno, že uzdravovala nemocné, chudých se ujímala proti utiskovatelům, zabraňovala násilí a stavěla hráze mravní zkaženosti.V jednom jejím životopise je jmenováno 12 ctností, které si pro boj se zlem zvolila za své společnice, a to: víru, moudrost, zdrženlivost, trpělivost, velkodušnost, odvahu, prostotu, nevinnost, mírumilovnost, přísnost k sobě, mravní čistotu a pravdu. Je to i dobrý návod pro nás.
Vyobrazuje se se svící v ruce, neboť ta je symbolem oběti, hoří a shoří ve službě druhým. K její svíci se pojí i legenda, podle které jí byla v ruce rozsvícena andělem. Svým vstáváním k modlitbě za hříšné město dává aktuální příklad.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Nomen sanctissimum Iesu;; Genovefa, virgo in Gallia (asi 500); Antherus, Pp (236); Theopemptus et Theonas, m. in Bithynia (asi 304); Gordius (304); Daniel (asi 304); Theogenes, m. Parii (320); Florentius, ep. Viennen (po roce 377); Cyriacus Elias Chavara (1871)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský