Simon Fidati de Cassia
2. února, připomínka | |
Postavení: | augustiniánský kněz |
Úmrtí: | 1348 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi v roce 1295 v Cassia (dnešní Cascii) v Itálii. V mládí vstoupil do řádu svatého Augustina. Nejdříve prý krátce projevoval zájem hlavně o přírodní vědy a pak začal studium filozofie. Po vstupu do řádu pokračoval ve studiu spirituality a teologie. Dával přednost samotě a rozjímání, ale zapojoval se i do apoštolské činnosti. Stal se velmi dobrým kazatelem a učitelem duchovního života. Za cíl si stanovil formovat lidi k podobě Krista. Při svých promluvách se zaměřoval na zdůrazňování Ježíšova lidství, na jeho blízkost ke každému člověku. Tento směr vycházel z augustiniánských tradic nazvaných „teologie srdce“. Otec Šimon poukazoval na ústřední postavení Boží lásky a snažil se ji přibližovat lidem. Vedle života plného lásky, který byl u něj tou nejzákladnější hodnotou řeholního společenství, zdůrazňoval i poslušnost řeholním pravidlům a smysl pro bratrské společenství.Spisovatelské činnosti se věnoval většinou v noci. Napsal několik významných publikací, ve kterých usiloval o to, aby přivedl čtenáře, stejně jako posluchače, k osvojení si života podle evangelia a k prohloubení jejich vztahu ke Kristu. Uvádí se, že měl významný vliv na veřejný život své doby.
Byl velmi aktivní i za morové epidemie v Toskánsku, na jejíž nákazu nakonec zemřel 2. 2. 1348 ve Florencii. Jeho relikvie jsou uloženy v kapli krypty baziliky svaté Rity z Cascia. Blahořečený byl v roce 1833 papežem Řehořem XVI.
Festum Præsentatiónis Dómini; Flosculus (asi 500); Laurentius, ep. Cantuarien (619); Burchardus, ep. Herbipolitan (754); Simon Fidati de Cassia♦ (1348); Petrus Cambiani de Ruffia♦ (1365); Catharina de´Ricci (1590); Ioanna de Lestonnac (1640); Nicolaus Saggio de Langobardis♦ (1709); Stephanus Bellesini♦ (1840); Ioannes Theophanes Vénard (1861); Aloysius Alexander Alphonse Brisson♦ (1908); Benedictus Daswa Tshimangadzo♦ (1990); Andreas Carolus Ferrari♦ (1921); Maria Dominica Mantovani (1862); Maria Catharina Kasper♦ (1898)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský