Wereburga
3. února, připomínka | |
Postavení: | abatyše |
Úmrtí: | asi 700 |
ŽIVOTOPIS
Byla dcerou mercijského krále Wulfhera a Ermenildy v Anglii. Po smrti otce i s matkou vstoupila do kláštera v Ely, v němž byla abatyší Eteldreda. Časem se tam stala abatyší Ermenilda a po ní Vereburga. Ta se také podílela na reformě dalších ženských klášterů v Anglii.
V době dánských vpádů byly její ostatky převezeny do Chesteru a tam byl její hrob poutním místem, které zaniklo za vlády Jindřicha VIII.
Blasius, ep. et m. in Armenia (asi r. 320); Ansgarius (865); Simeon et Anna; Celerinus, Celerina, Laurentius et Ignatius, m. Carthagine (s. III.); Leonius (s. IV.); Teridius et Remedius (s. IV./V.); Lupicinus, ep. Lugdunen (s. V.); Adelinus (asi 696); Wereburga (asi 700); Berlindis (s. VIII. až X.); Helinandus♦ (po roce 1230); Ioannes Nelson♦ (1578); Iustus Takayama Ukon (1615); Maria a Sancto Ignatio (Claudina) Thévenet (1837); Maria Anna Rivier (1838); Maria Helena Stollenwerk♦ (1900); Aloysius Andritzki♦ (1943)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský