Nicolaus Studita
4. února, připomínka | |
Postavení: | opat |
Úmrtí: | 868 |
ŽIVOTOPIS
V roce 793 se narodil v Chania na Krétě. Již v 9 letech byl poslán ke svému strýci Theophanesovi, který v době prvního vyhnanství Teodora Studity byl opatem kláštera Studion v Konstantinopoli (dnešním Instanbulu v Turecku). Zde se Mikuláš stal mnichem a později i knězem.V roce 815 začal císař Lev V. Arménský pronásledování těch, kteří měli v úctě ikony a další svaté obrazy. Postihlo to i komunitu kláštera Studion. Opat Teodor (pam. 11. 11.) doprovázen Mikulášem byli společně dopraveni do vyhnanství v pevnosti Metopa při dnešním jezeře Uluabat Gölü. Mikuláš zde o něj pečoval a zapisoval jeho učení a tajně je rozesílal stoupencům. Po odhalení této činnosti oba putovali do pevnosti v Bonita, kde strážci s nimi tvrdě zacházeli a při objevení dalšího listu je zbičovali. Po třech letech byli přemístěni do vězení až ve Smyrně (turecky Ízmir) a svobodu dostali až po smrti Lva V. za Michaela II. V cestě do svého kláštera jim však bylo zabráněno, proto společně s patriarchou Nikeforem I. šli do Chalcedonu a po neúspěšných jednáních se usadili v Akritas při kostele sv. Tryphona.
Za císaře Theophila (r. 829) opět zesílilo pronásledování křesťanů, kteří uctívali obrazy. Za tohoto brutálnějšího pronásledování se Mikuláš uchýlil na předměstí Konstantinopole zvané Firmopolis a na pozemku jednoho jistého ctitele ikon vytvořil náhradní klášterní prostory pro komunitu Studion. V roce 842, poté co se Theodora stala císařovnou a začala s obnovou pravoslaví, se Mikuláš mohl vrátit do kláštera Studion. Od roku 849 byl v tomto klášteře opatem. Při sporech o zvolení laika Fotia I. za patriarchu v r. 858 patřil Mikuláš k odpůrcům volby a stál na straně pariarchy Ignáce. Z toho důvodu odešel do dceřiného kláštera v Nikomedském zálivu, poté co Evarestose jmenoval svým nástupcem. Kvůli nesouhlasu s volbou Fotia pak hledal úkryt ještě na ostrově Lesbos a pak v Chersonesu na Krymu, kde byl v roce 865 z nařízení císaře Michaela III. zatčen, a pak byl dva roky vězněn v Konstantinopoli. Asi po dvou letech byl propuštěn, když se Basil I. stal císařem. Nakonec zemřel mezi svými mnichy.
Eutychius, m. Romæ (století neznámé); Papias, Diodorus et Claudianus, martyrum in Pamphylia (s. III.); Phileas et Philoromus (s. IV.); Isidorus, presb. in Ægypto (asi 449); Aventinus, ep. Carnuten (po roce 511); Aventinus, famulus (asi 537); Rabanus Maurus (856); Nicolaus Studita (868); Gilbertus, presb. (1189); Ioanna Valois (1505); Ioannes Speed♦ (1594); Iosephus de Leonessa (1612); Ioannes de Brito (1693); Eduardus Franciscus Pironio ♦ (1998)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský