Agatha, virgo et m. Catanæ.
| 5. února, památka | |
| Postavení: | panna a mučednice |
| Úmrtí: | asi 251 |
| Patron: | Katánie, horníků, kojných, pastýřek, tkalců a zlatníků; ochránkyně proti ohni, výbuchu sopky, zemětřesení; vzývána i proti rakovině prsu |
| Atributy: | hranice, kleště, mísa, ňadra, nůžky, pochodeň, roh, uhlí |
ŽIVOTOPIS
Narodila se na Sicilii v zámožné rodině. Císařský náměstek Quintianus v době pronásledování křesťanů chtěl získat ji i její majetek. Veškeré jeho úsilí, aby odpadla od Krista, bylo marné. Její srdce zůstalo neporušené a pevná mysl se nedala oblomit ani pozdějším hrozným mučením, při kterém její tělo nejkrutějším způsobem zohavili. Při mučení zemřela.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
LEPŠÍ TRPĚT S KRISTEM, NEŽ SE RADOVAT BEZ NĚJ
Máme před sebou světici patřící k těm s nejrozšířenější úctou už v nejstarších dobách. Její jméno bylo dokonce zařazeno do liturgického kánonu mše svaté. Nejstarší historické údaje jsou až z 5. století, rozhovory v mnohých životopisech jsou jen legendárním vyprávěním. Lze spolehlivě vycházet z toho, že celý život svaté Agáty se odehrával na Sicilii, v městě Katánii. Pocházela z bohaté křesťanské rodiny a vynikala duševními schopnostmi i krásou těla. Zamilovala se do svého Vykupitele a odmítala všechny nápadníky. Toužila po duchovním životě, ochotna přinést svému božskému snoubenci jakoukoliv oběť.
Jeden z odmítnutých nápadníků se pomstil tím, že ji udal jako mimořádnou křesťanku. V Katánii toho času se asi zdržoval náměstek císaře Decia Quintianus, který po svůdném vyprávění o Agátě ji zatoužil získat pro sebe. Neoblomnou Agátu se rozhodl dát na převýchovu ke zpustlé Afrodisii do nevěstince. Agáta by raději přijala tělesné utrpení, ale musela nejdříve projít zkouškou, v níž osvědčovala svou čistotu a ušlechtilost. Když ji Afrodisie vracela Quintianovi, odpověděla něco v tom smyslu, že by snadněji obměkčila kámen a ohnula železo, než zdolala její umíněnost. Quintianus se rozzlobil a když nic nepomáhalo, dal ji mučit. Bičovali ji, natahovali na skřipec, píchali do ní a pálili ji. Sadistické choutky náměstka se projevily i v příkazu odstranit její prsa. Dle legendy ji bez jakéhokoliv ošetření strčili do vězeňské kobky a tam se jí zjevil svatý Petr a uzdravil ji. Pak ji podrobili novým mukám na střepech a žhavém uhlí, ona však zůstala Kristu věrná a plná lásky až do posledního dechu.
Těžko lze popsat všechny rozměry skutečnosti. Legendární životopisy si vypomáhají uváděním rozhovorů, v nichž neochvějně Agáta vzdorovala, poukazovala na ubohost bohů, a naznačují rozdíl mezi božstvy, podobnými Jovišovi a Kristem. Věrohodnější je síla Agáty vycházející z modlitby. Právě o takovou sílu by nám mělo jít, když se dostaneme do pokušení udělat nějaký ústupek pro některé z novodobých božstev. Je lepší trpět s Kristem než se radovat bez něj. Milovat ho znamená vše s ním. A "milovat" je hlavním a největším přikázáním.
Křesťané z velké úcty pohřbili Agátu v novém hrobě a podle legendy, při prvním výročí její smrti nastal výbuch sopky Etny a hrozilo zničení Katánie. Obyvatelé s prosbou k Agátě nesli z jejího hrobu plachtu proti lávě a ta se zastavila.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Pomodlím se desátek růžence za mravní čistotu.Bože, Tvá síla se projevuje zvláště tehdy, když působí v tom, kdo je slabý: Tys posiloval svatou Agátu, aby statečně snášela všechno mučení; pomáhej i nám, abychom na její přímluvu vítězně prošli všemi zkouškami do slávy Tvého království. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Agatha, virgo et m. Catanæ. (asi 251); martyres in Ponto (koncem s. III.); Avitus, ep. Viennen (518); Ingenuinus (asi 605); Lucas, abbas (995); Albuinus (1005/1006); Sabas de Collesano, monachus (995); Adalheidis, abbatissa (1015); Francisca Mézière♦ (1794); Elisabeth Canori Mora♦ (1825); Iesus Méndez (1928)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský