Maria Virgo, de Rosario
7. října, památka |
ŽIVOTOPIS
Slavení této liturgické památky (původně P. Marie Vítězné) ustanovil od roku 1572 papež Pius V. ve výroční den vítězství křesťanů v boji s Turky u Lepanta (na mapě Nafpaktos či Naupactus). Dne 7. 10. 1571 došlo k rozhodující námořní bitvě mezi islámem a křesťanstvím.Dějinný pohled na situaci říká, že Turci od počátku XV. stol. vládli velké části Balkánu. V r. 1453 se zmocnili Konstantinopole, kterou přejmenovali na Istanbul a chrám Hagia Sofia změnili v mešitu. Počátkem 16. století si Turci podrobili Přední východ a s podmaněním benátského Kypru, v r. 1571, ovládala osmanská říše celý východní středozemní prostor. Muslimové, kteří uchvacovali křesťanské země, se na křesťanech dopouštěli ukrutností a mnohé odváděli do otroctví. Z podnětu papeže Pia V. byla vytvořena protiturecká Liga, kterou 20. 5. 1571 spolu s ním podepsal španělský král a Benátská republika. Velitelem se stal španělský princ don Juan de Austria. Turků byla početná převaha. Za této velmi vážné situace pomohla modlitba růžence, ke které všechny křesťany vyzval papež Pius V.
U řeckého pobřeží v ústí zálivu u Lepanta se na začátku října střetly dvě flotily o počtu 500 lodí (křesťanských lodí bylo 111 benátských, 81 španělských, 12 papežských a 5 Maltézských rytířů) a asi 200 000 mužů. Ve vítězném boji zahynulo celkem na 40 000 mužů. Šlo o velmi významnou porážku Turků. Památka, která se začala slavit, byla už r. 1573 přeložena na první říjnovou neděli. Na celou církev byla rozšířena v r. 1716 po vítězství nad Turky u Petrovaradina (v Jugoslávii). Při potvrzení svátku v r. 1883 papež Lev XIII. přidal do litanií invokaci "Královno posvátného růžence." Slavení svátku je od r. 1913 ve výroční den vítězství u Lepanta.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Dnešní oslava nás má podnítit k rozjímání o Kristových tajemstvích pod vedením Panny Marie, která byla zvláštním způsobem spojena s vtělením, utrpením a slávou vzkříšeného Božího Syna.
Modlitba růžence spočívá v opakování andělského pozdravení s rozjímáním o událostech z Ježíšova života (narození, veřejného působení, výkupného utrpení a oslavení).
Papež Jan Pavel II. prohlásil: "Růženec je současně meditací i prosbou. Naléhavost prosby o přímluvu Matky Boží spočívá na důvěře, že její mateřská přímluva může u Srdce Syna dosáhnout všeho." Připomenul, že "růženec Panny Marie, který se z vnuknutí Ducha Svatého postupně rozvíjel v druhém tisíciletí, je oblíbená modlitba mnoha světců a učitelský úřad Církve k ní často vybízí." Proti hrozbám válek, terorismu a všem druhům zla, tento papež pozvedl růženec se slovy: "Toto je největší lék. Modlete se, modlete se a více se neptejte. Všechno ostatní svěřte Matce Boží." V roce 2003 bylo od něj do růžence připojeno pět tajemství světla.
Papež Pius XII. prohlásil, že růženec je kompendium (souhrn) celého evangelia.
Tato modlitba ukazující dějiny naší spásy, patří k nejvíce doporučovaným a nejúčinnějším a je stavěna na přední místo za mší svatou a pro duchovní osoby hned za modlitbu breviáře.
Je modlitbou prostou i náročnou. Je pro každého a přitom k ní patří plné zapojení srdce i mysli. Má 4 x 5 desátků s 20 tajemstvími.
Radostným růžencem je nám nabízeno zpřítomnění si Otcovy lásky, s níž nám poslal svého Syna, abychom skrze něj měli věčný život v jeho společenství.
Růžencem světla je nám nabízen správný pohled na životní cestu až po tajemství eucharistie, které je láskyplným sjednocením se s Bohem, díky výkupné smrti na kříži dovršené vzkříšením.
Bolestným růžencem je nám nabízeno pohroužení se do díla vykoupení utrpením Božího Syna až po vylití veškeré krve za hřích každého jednoho z nás. Je připomínkou toho, jak velké zlo je hřích.
Slavným růžencem je náš pohled směrován k věčnému cíli, kterým je trvalé spojení s Bohem. Je to pohled za hranici smrti do náruče všeobjímající Otcovy lásky.
Růženec je dar Mariiny lásky, Matkou podaný prostředek k úspěšnému projití životem a průvodcem na cestu ke svatosti.
Toto by měly být dostatečné důvody, abychom si ho zamilovali a používali.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
S růžencem nejlépe oslavím dnešní den i prožiji další.Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom ve spojení s Pannou Marií stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení, a dej, ať nás všechny, kdo jsme z andělova zvěstování poznali, že se Tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede k slávě vzkříšení. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Maria Virgo, de Rosario ; Marcellus, m. Capuæ (s. III/IV); Iustina, virgo et m. Patavii (s. III/IV); Sergius et Bacchus (s. III/IV); Marcus Pp (336); Augustus, abbas (asi 560); Palladius, ep. Santonen (po r. 596); Martinus Cid♦ (1152); Hadrianus Takahashi Mondo et VII socii♦ (1613); Ioannes Hunot♦ (1794); Iosephus Llosá Balaguer♦ (1936); Iosephus Toniolo (1918)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský