Cornelius, centurio
| 20. října, připomínka | |
| Postavení: | setník |
| Úmrtí: | s. I. |
ŽIVOTOPIS
Byl římským důstojníkem v Césareji. Pro svou snahu přiblížit se k Bohu modlitbou a pro štědré rozdávání almužen, dostalo se mu milosti křtu mezi prvními pohany. Vypráví o tom "Skutky apoštolů" v 10. kapitole.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
MILOST BOŽÍ JE NABÍZENA VŠEM
Příběh křtu setníka Kornélia ukazuje, že spása a povolání do Božího království jsou určeny všem, židům i pohanům.
Tento muž žil v Césareji Palestinské, která byla v I. století provinčním městem Římské říše. Byl důstojníkem pluku zvaného Italský a za císaře Tiberia sloužil u zdejší posádky v hodnosti setníka.
Přestože byl pohan, byl štědrý vůči lidem židovského národa a vytrvale se modlil k Bohu. Jednoho dne se mu kolem třetí hodiny odpoledne dostalo vidění Božího anděla, který na něj zavolal jménem a oznámil mu, že jeho modlitby a almužny byly přijaty Bohem a dostane se mu za ně zvláštní milosti. Vyzval Kornélia, aby poslal své muže do Joppe (dnes Jaffa), k Šimonu nazývanému Petr, jenž byl hostem koželuha Šimona, vlastnícího dům u moře. Toho měli z města Joppe služebníci přivést ke Kornéliovi. Město leželo jižně asi 60 km a nacházelo se u pobřeží na jižní straně Tel Avivu.
Jaká byla asi naděje, že se Petr zvedne a půjde mezi vzdálené pohany, když panoval názor, že spása je výhradně určena lidem vyznávajícím hebrejské náboženství? - Bez Božího zásahu by Petr zřejmě nešel.
V době, kdy byli sluhové na cestě, dostalo se také jemu při modlitbě na střeše mimořádného vidění. Ve vytržení viděl snášet se z nebe plachtu, v níž byla zvířata označovaná jako nečistá a židům zapovězená. Nějaký hlas však vybízel Petra, aby jich požil a když on odmítl se slovy, že ještě nejedl nic poskvrněného ani nečistého, znovu se ozval hlas: "Co Bůh prohlásil za čisté, nepokládej za nečisté!" (Sk 10,15) Po trojím opakování se plachta zase vznesla.
Ve chvíli, kdy Petr ještě uvažoval o vidění, byl Duchem Božím upozorněn na tři k němu poslané muže. Vyslechl je a pod vlivem obdrženého zjevení si uvědomil, že nemá dělat rozdíly mezi židy a pohany a vydal se s nimi do Césareje. Tam, po vděčném přivítání, Petr mimo jiné řekl: "Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé." (Sk 10,34n) Shromážděné poučil o Kristu, jemuž proroci vydávají svědectví, že pro jeho jméno budou odpuštěny hříchy každému, kdo v něho věří. A ty, kdo uvěřili, Petr pokřtil. (viz Sk 10, 9-48)
Tradice mluví o tom, že Kornélius se později stal biskupem, ale ta informace není spolehlivá. Jisté je, že přispěl ke vzniku církevní obce v Césareji. Podle svědectví sv. Jeronýma byl Kornéliův dům v Césareji později přeměněn ve svatyni.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Ve spojení se sv. Kornéliem připomíná M. Liptovská, že se mu dostalo Světla, kterým je Kristus, jelikož toužil po světle a otevřel všechny okenice duše. V obrazném vyjádření pokračuje slovy: "My máme Světlo od křtu, ale když zavřeme okenice, zůstáváme ve tmách." - Nad touto myšlenkou, svědčící o nezájmu otevřít se Kristu, budu dnes nejen uvažovat, ale použiji ji jako klíč k otevření okenic vlastního srdce.Bože, Tys otevřel srdce i duši sv. Kornélia a naplnil je svým světlem a láskou; na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať Ti ochotně dokážeme nabídnout své srdce a druhým prokazovat opravdovou lásku, abychom jednou patřili mezi ty, kdo vejdou do Tvého království. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Cornelius, centurio (s. I.); Caprasius, m. in Aquitania (asi 303); Sindulphus (asi 600); Vitalis, ep. Salisburgen (asi 730); Andreas Calybita (767); Aderaldus (asi 1002); Adelina (asi 1125); Iacobus Strepa♦ (1409); Maria Bertilla (Anna Francisca) Boscardin (1922); Iacobus /Franciscus Alexander/ Kern♦ (1924)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský