Lucas, abbas
| 5. února, připomínka | |
| Postavení: | baziliánský opat a zakladatel |
| Úmrtí: | 995 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Demenna v provincii Enna na Sicílii v Itálii do zámožnější rodiny. Podle tradice utekl z domova v době, kdy rodiče na něj naléhali, aby se oženil. On však byl rozhodnut zasvětit se Bohu. V Enna v klášteře sv. Filipa z Agiry se stal basiliánským mnichem. V roce 960 odešel před vpádem muslimů do Kalábrie. Postupoval podobně jako Eliáš Speleota (pam. 11. 9.) rozhodnutý žít mnišským životem s tvrdou formou kalábrijsko-řecké askeze v mnišské eparchii Mercurio na rozhraní Kalábrie a Lukánie. Zde na území Noia založil „lauru“, obnovil zchátralý kostel sv. Petra a žil se svou komunitou sedm let za nejpřísnějšího asketismu.Potom v touze po větší samotě přešel na území Agromonte blízko řeky Agri, kde obnovil klášter sv. Juliána. Z křesťanské lásky ho poskytl vojákům zraněným v konfliktu mezi Saracény a vojsky Otty II. Také prý opevnil hrad Armento a kostel Matky Boží a svěřil je svým učedníkům.
Zde kolem roku 971 vznikl klášter sv. Eliáše a Anastazia del Carbone. Byl opevněn proti nájezdům Saracénů a stal se hlavním Lukášovým sídlem. Ten v něm prý učinil větší počet zázraků. Za historicky ověřenou skutečnost je podáván příběh, že roku 972 zde mniši bojovali proti útoku Saracénů na koních a jak uvádí legenda Lukáš se rozjel vpřed na bílém koni. Proto někde je vyobrazen na koni podobně jako sv. Jakub.
Asi o tři roky později zde za přítomnosti Sávy z Collesana 5. 2. zemřel ve věku 73 nebo 75 let. V klášterním kostele byl potom pohřben.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Agatha, virgo et m. Catanæ. (asi 251); martyres in Ponto (koncem s. III.); Avitus, ep. Viennen (518); Ingenuinus (asi 605); Lucas, abbas (995); Albuinus (1005/1006); Sabas de Collesano, monachus (995); Adalheidis, abbatissa (1015); Francisca Mézière♦ (1794); Elisabeth Canori Mora♦ (1825); Iesus Méndez (1928)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský