Francisca Mézière
5. února, připomínka | |
Postavení: | panna a mučednice |
Úmrtí: | 1794 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 25. 8. 1745 v Mézangers v dnešním departementu Mayenne ve Francii. Svůj život zasvětila výchově dětí a péči o nemocné. Vzdělání získala u sester Matky Boží z Evronu. V roce 1768 začala vyučovat na farních školách v St. Léger v okrese Laval. Protože byla učitelkou, bylo na začátku revoluce od ní požadováno, aby složila přísahu na republikánskou ústavu. Ona se místo toho rozhodla, že s vyučováním skončí a bude se věnovat jen péči o nemocné. Pak se stalo, že poskytla pomoc dvěma vendéským vojákům a nechtěla prozradit úkryty sedmi dalších. Revolucionáři jí všechno sečetli i s odmítnutím přísahy, která byla proti její víře, a odsoudili ji za to k popravě gilotinou. Na popravišti soudcům poděkovala, že díky jim se jí dostane okamžitého přijetí u Boha.
Protože byla zabita během francouzské revoluce z nenávisti k víře, byla blahořečena 19. 6. 1955 papežem Piem XII. mezi 18 dalšími mučedníky z diecéze Laval za této revoluce.
Agatha, virgo et m. Catanæ. (asi 251); martyres in Ponto (koncem s. III.); Avitus, ep. Viennen (518); Ingenuinus (asi 605); Lucas, abbas (995); Albuinus (1005/1006); Sabas de Collesano, monachus (995); Adalheidis, abbatissa (1015); Francisca Mézière♦ (1794); Elisabeth Canori Mora♦ (1825); Iesus Méndez (1928)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský