Gerardus, abbas
| 3. října, připomínka | |
| Postavení: | opat OSB |
| Úmrtí: | 959 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem r. 895 v hrabství Namur v jižní části dnešní Belgie. Jako potomek vévody z Dolní Austrasie absolvoval vojenské vzdělání a nějakou dobu trávil na dvoře hraběte Berengar v Namur. Zde byly jeho křesťanské ctnosti ohrožovány nejedním světským pokušením, které prý úspěšně překonával.Po smrti otce vstoupil do benediktinského kláštera Saint-Denis (sv. Diviše) na severním předměstí Paříže, který poznal při jedné ze služebních cest.
Na svém pozemku v Brogne u Namuru pak podle poznatků z Francie zřídil klášter. V něm s velkou pečlivostí vedl své řeholníky, dbal na kázeň a získal pověst, pro kterou ho v roce 931 lotrinský vévoda Gislebert i Arnald flanderský požádali o obnovu řeholního života v klášterech na svém území. Gerard prý téměř po čtvrt století cestoval mezi kláštery, které reformoval. Zasloužil se o obnovu života a disciplíny řeholníků v Saint-Ghislain u Monsu, pak ve flanderských klášterech. Jeho působení ovlivnilo i život ve francouzském Mont-Saint-Michel a jinde. Ne všude se stala obnova benediktinského řádu vítanou. Nejvíce nespokojenosti zavládlo mezi mnichy kláštera Saint-Bertin v Gentu. Důvodem byla pouze neochota některých mnichů k přísnějšímu životu. Konec života strávil Gerard ve svém klášteře v Brogne. Ten od r. 1600 nese jeho jméno Saint-Gérard. Zde jsou uloženy i jeho ostatky. K uznání jeho svatosti došlo již roku 1131.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dionysius Areopagita (s. I); Candida, m. Romć (století neznámé); Maximianus, ep. Bagaiensis (asi 410); Cyprianus, ep. Telonien (po r. 543); Ewaldus Nigrus et Ewaldus Albus (695); Uttow♦ (802); Gerardus♦, abbas (959); Adalgottusw♦ (1160); Ambrosius Franciscus Ferro et XXVII sociiw - Matthćus Moreiraw, Emmanuel Rodrigues Moura et coniunx eiusw (1645); Crescentius García Pobow♦ (1936); Euphrasius Maria Raga Nadalw♦ (1936); Szilárd Ignatius Bogdánffy, ep. Mare et Oradea♦ (1953); Hesychius, monachus (s. IV); Faustus, Caius, Petrus, Paulus, Eusebius, Chæremon, Lucius et II socii (s. III/IV)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský