Magnus, ep. Venetiarum
6. října, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | asi 670 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z oblasti Benátek, kde se později stal v Oderzo biskupem. Pro kněžské povolání se rozhodoval a na ně připravoval jako poustevník na jednom ostrově v laguně. V duchovní správě se v Oderzo potýkal se zbytky pohanství i s ariánskými bludy v severní části diecéze, kde v Cenedě byli Langobardi.Za invaze Lombardů biskup Magnus musel hledat útočiště na okolních ostrovech benátské laguny. V roce 638 své sídlo přestěhoval do Citta Nuova a nové město nazval Heraclea, podle císaře Heraklia I. V Benátkách mimo chrámu sv. Petra postavil ještě osm kostelů.
Zemřel v pokročilém věku a byl pohřben ve své katedrále.
Asi v roce 1563 byly jeho ostatky přeneseny do chrámu sv. Marka, kde zůstaly ve stříbrném relikviáři. Do Heracley se vrátily r. 1956 a jsou uloženy v chrámu Panny Marie Neposkvrněné.
Je označován za patrona pastoračních pracovníků a ochránce stavitelského umění.
Bruno, eremita (1101); Sagar (asi 170); Fides (s. IV); Renatus, episcopus (s. V.); Romanus, ep. Autissiodoren. (asi 564); Magnus, ep. Venetiarum (asi 670); Ywius (asi 704); Pardulphus (737); Ioannes Xenus, monachus (s. XI); Adalbero♦ (1090); Artholdus (1206); Ioannes Hashimoto Tahyōe♦, Thecla et L socii m. Kyōto♦ (1619); Maria Francisca a Vulneribus Domini nostri Iesu Christi /Anna Maria/ Gallo (1791); Franciscus Hunot♦ (1794); Maria Rosa /Eulalia/ Durocher♦ (1849); Isidorus a Sancto Ioseph de Loor♦ (1916)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský