Iustina, virgo et m. Patavii
| 7. října, připomínka | |
| Postavení: | panna a mučednice |
| Úmrtí: | s. III/IV |
| Patron: | Padova a Benátek |
| Atributy: | jednorožec, meč v prsou, honosné šaty |
ŽIVOTOPIS
Pocházela ze vznešené rodiny v Patavii (pozdější Padově) v Itálii. Legenda uvádí, že jako křesťanka žila na zděděném statku při okraji města. Za pronásledování Diokleciánem a Maximianem Herculaem byla na cestě za dalšími křesťany zajata při pokusu o útěk před vojáky z obav o svoji nevinnost. Při výslechu doznala, že je křesťankou a nebyla ochotna vykonat oběť Martovi. Pro neoblomnou víru byla odsouzena k smrti a na východním okraji města probodnuta mečem.Jednorožec mezi jejími atributy symbolizuje její panenskou čistotu neboť se o něm vypráví, že jedině čistou pannou může být chycen.
Justýnino srdce bylo uchváceno láskou ke Kristu a s pevným odhodláním mu zůstala věrná.
Byla pohřbena od patavieského biskupa Prosdecima.
Nad hrobem sv. Justýny byl v V. - VI. stol. postaven jí zasvěcený chrám, údajně zničený v roce 1117 při zemětřesení. Tehdy byly ostatky Justýny přeneseny a zároveň sepsán její legendární životopis. Byl zde také vybudován benediktinský klášter, obnovený r. 1408. Benediktini za 10 let opět postavili baziliku a v XVI. století došlo k jejímu rozšíření. Ostatky sv. Justýny byly umístěny do hlavního oltáře až v roce 1627. Klášter v r. 1810 přestal plnit své poslání a teprve r. 1919 byl znovu otevřen.
Kolem roku 1354 údajně obdržel svatovítský chrám dvě částky ostatků z hlavy této mučednice.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo, de Rosario ; Marcellus, m. Capuæ (s. III/IV); Iustina, virgo et m. Patavii (s. III/IV); Sergius et Bacchus (s. III/IV); Marcus Pp (336); Augustus, abbas (asi 560); Palladius, ep. Santonen (po r. 596); Martinus Cid♦ (1152); Hadrianus Takahashi Mondo et VII socii♦ (1613); Ioannes Hunot♦ (1794); Iosephus Llosá Balaguer♦ (1936); Iosephus Toniolo (1918)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský