Gislenus
| 9. října, připomínka | |
| Postavení: | vyznavač |
| Úmrtí: | asi 681-685 |
| Patron: | těhotných žen; vzýván při porodních komplikacích, proti dětským chorobám a epilepsii |
| Atributy: | orlice, medvěd |
ŽIVOTOPIS
Zprávy o jeho životě se na mnohých místech jeví jako nespolehlivé, počínajíce jeho původem. Jistá tradice ho představuje jako Řeka, který odešel do Říma.., ale tomuto původu odporuje jeho germánské jméno. Podle legendy studoval filosofii v Aténách. Později snad jako basiliánský mnich byl vysvěcen na kněze a podle nespolehlivé tradice se již v Athénách stal biskupem. Z Říma byl poslán do Belgie. Legenda osvětluje jeho atributy vyprávěním, že orel a medvěd, který u něj našel útočiště při pronásledování králem Dagobertem, mu ukázaly místo pro poustevnu, kostel a jeho pozdější klášter - Ursidongus, v překladu "Medvědí den".Oproti této legendě je martyrologium velmi střízlivé a pouze připomíná, že sv. Gislen v Hannónia (province Hainault v Belgii, poblíž města Mons) vedl klášterní život v poustevně, kterou si postavil. Za jisté je považováno tedy pouze toto. Podle dalšího je samozřejmá světcova totožnost s životem v klášteře, ctnostný život a jeho udílení rad.
Mezi pravděpodobnými se nachází vyprávění, že do Belgie se vydal s druhy Lambertem a Belliriem na pokyn papeže. V místě zvaném Ursidongus postavili kapli, zasvěcenou sv. apoštolům Petru a Pavlu. Zde se k němu připojili učedníci, pro které Gislen postavil klášter Cell - dnešní Saint-Ghislain. Působil zde asi po třicet let.
Je zmiňována jeho návštěva Cambrai a je uváděn jako duchovní rádce Vincenta, Waldetrudy, Madelberta i Aldegundy.
Zemřel ve svém klášteře brzy po roce 680. Jeho ostatky zde byly vyzvednuty asi r. 818, kolem r. 900 je uváděno jejich přenesení do Grandlieu Quaregnon. V roce 1025 začaly být uctívány v Cambrai Cateau-Cambrésis a od roku 1647 jsou opět uloženy v klášteře Saint-Ghislain.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dionysius et socii, mm. Lutetiæ (s. III.); Ioannes Leonardi (1609); Abraham, patriarcha; Diodorus, Diomedes et Didymus (století neznámé); Domninus, m. apud Parmam (s. IV); Publia (s. IV); Sabinus, eremita (s. V); Gislenus (asi 681-685); Deusdedit, abbas (834); Guntherus (1045); Bernardus Ruthenensis (1110); Ludovicus Bertrán (1581); Ioannes Henricus Newman (1890); Innocentius ab Immaculata /Emmanuel/ Canoura Arnau et VIII socii: Cyrillus Bertrandus /Iosephus/ Sanz Tejedor, Marcianus Iosephus /Philomenus/ López López, Victorianus Pius /Claudius/ Bernabé Cano, Iulianus Alaphridus /Wilfridus/ Fernández Zapico, Beniamin Iulianus /Vincentius Alphonsus/ Andrés, Augustus Andreas /Romanus/ Martín Fernández, Benedictus a Iesu /Hector/ Valdivielso Sáez, Anicetus Adolphus /Emmanuel/ Seco Gutiérrez) (1934)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský