Paulinus, ep. Eboracen
| 10. října, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 644 |
ŽIVOTOPIS
Původem Ital. Formovaný v klášteře sv. Ondřeje v Římě, působil od r. 601 jako misionář v anglosaských královstvích. Doprovázel nevěstu krále Edwina do Yorku. Stal se biskupem tohoto města a v oblasti dosáhl obrácení mnoha pohanů. Po zabití krále se musel vrátit do Kentu a před smrtí se ještě stal biskupem v Rochesteru.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
"APOŠTOL SEDMI ANGLOSASKÝCH KRÁLOVSTVÍ"
Narodil se asi 584, pravděpodobně v Itálii. Není známo, ve kterém období vstoupil do kláštera sv. Ondřeje v Římě, odkud byli vysíláni hlasatelé evangelia do dalších zemí Evropy. V roce 601 se dostal do druhé skupiny misionářů, kterou papež Řehoř Veliký vyslal do Anglie, v níž příchodem dobyvatelů vzniklo sedm království se silně převládajícím pohanstvím. Křesťanství se dostalo na Britské ostrovy již za římské nadvlády, ale nová situace potřebovala k obnově víry nové hlasatele. Paulín dostal za úkol připojit se k Augustinovi, jenž byl dříve převorem v římském klášteře sv. Ondřeje a nyní biskupem v Canterbury v Kentu. Od něj byl Paulín také 21. 7. 625 vysvěcen na biskupa.
Když Edwin, král Northumbrie, se rozhodl oženit s Ethelburgou, dcerou kentského panovníka, měl ji Paulín, který byl jejím duchovním rádcem, doprovázet do Yorku, ležícího od Canterbury asi 270 km na sever. V Yorku později založil biskupství a odtud podnikal evangelizační cesty mezi anglosaské pohany.
Podle papeže Řehoře Velikého jednal s rozvážností, když "nepustošil pohanské chrámy, nenapadal zvyklosti a svátky, ale postupně zvyky a stavby měnil na křesťanské."
Zvláštní význam mělo to, že jako duchovní Ethelburgy měl přístup a vliv na dvoře krále Edvína, kterého obrátil a 12. 4. 627 pokřtil i s jeho novorozenou dcerou Enfledou i některými dalšími dvořany a poddanými. Někteří se pro křest sice rozhodli z prospěchářských důvodů, ale Paulín se jim nepřestal trpělivě věnovat a formoval jejich pohled na život. Jako pomocníka, zejména pro udělování většího počtu křtů, měl jáhna Jakuba.
V Yorku začal jako biskup budovat kamennou katedrálu, jejíž dostavby se nedožil. Paulínovu působnost v Yorku narušily následky smrti krále Edvína i s jeho synem Osfridem v boji s Pendou, pohanským králem Mercie, v říjnu 633. Po bok pohanského krále se v boji postavil i pokřtěný velšský vládce Cadwallon. Paulín tehdy odvedl do bezpečí alespoň královnu s dětmi a to zpět do Kentu. Církevní zřízení byla pádem království nemálo poškozena. Paulín byl krátce předtím od papeže Honoria jmenován arcibiskupem Yorku, který údajně opouštěl dříve než se to dozvěděl.
Ethelburga vedena Paulínem založila v Lyminge benediktinský klášter a stala se abatyší.
Po smrti biskupa Romana se Paulín ještě stal biskupem v Rochesteru, kde zemřel asi ve věku 70 let.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Dnes vezmu na vědomí pastýřský úkol biskupů - nástupců apoštolů - s jejich zodpovědností a pomodlím se desátek růžence za potřebné milosti pro ně.Bože, Tys naplnil svatého Paulína svou láskou, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s ním účast na tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Daniel Comboni (1881); Pinytus (asi 180); Eulampius et Eulampia (s. IV.); Gereon et socii (asi s. IV.); Victor et Mallosus (asi s. IV.); Cassius et Florentius, m. Bonnæ (asi s. IV.); Clarus, ep. Nanneten (s. IV.); Cerbonius (asi 575); Paulinus, ep. Eboracen (644); Telchildis (asi 670); Tancha (s. VI/VII); Daniel, Samuel (1227); Ioannes / Thwing/ de Bridlington (1379); Angela Maria /Sophia Camilla/ Truszkowska♦ (1899); Leo Wetmański♦ (1941); Eduardus Detkens♦ (1942); Maria Catharina /Maria a Jugularis/ Irigoyen Echegaray♦ (1918)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský