Used with permission of The Hagiography Circle
Adalbertus Nierychlewski
7. února, připomínka | |
Postavení: | mučedník CSMA |
Úmrtí: | 1942 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v 20. 4. 1903 v Dąbrowicích v Lodžském vojvodství v Polsku do početné rodiny Jana a Anny roz. Karczewska. Vojtěch měl 11 mladších sourozenců. Po základní škole nastoupil do malého semináře ve Włocławku. V červenci 1923 konal pouť do Čenstochové a na Jasné Góre se setkal s michaelity, s bratry kongregace Svatého Michaela Archanděla (CSMA), kteří tam spravovali sirotčinec. Jejich kongregace byla založena o dva roky dříve v Pawlikowicích u Krakova za účelem vzdělávání chudých dětí.Vojtěch se velmi rychle rozhodl pro vstup do noviciátu v Pawlikowicích a domů prý pouze napsal, že je v pořádku a vrátí se až se stane knězem. O slavnosti Neposkvrněného početí P. Marie v roce 1927 složil věčné sliby. Na Jagellonské univerzitě v Krakově vystudoval filozofii a teologii a ve Lvově si doplnil speciální studium pedagogiky. Kněžské svěcení přijal 20. 7. 1932 a v následujícím měsíci slavil primici ve svém rodišti v Dąbrowicích.
Potom požehnaně působil mezi mládeží v Pawlikowicích, Miejsce Piastowe a v Krakově.
Za druhé světové války zde i přes nacistické pronásledování působil také jako vydavatel časopisu „Moderování a práce“. Při jedné z kontrol gestapa byl v říjnu 1941 zatčen technický ředitel tiskárny a otec rodiny Michal Paslawski. Otec Vojtěch, který měl možnost utéct, se rozhodl získat mu svobodu za cenu té své. Němci se záměnou souhlasili a s Vojtěchem pak ve vězení v ulici Montelupich brutálně zacházeli. Snad o to krutěji, že se choval velmi statečně. V lednu 1942 byl deportován do koncentračního tábora v Osvětimi, kde se stal číslem 25468. Podle výpovědi spoluvězně Kazimíra Tymiňskiho i zde se snažil přiblížit druhým Boha, se kterým žil.
Zemřel násilnou smrtí, ke které snad přispělo vyčerpání z mučení, ke kterému prý patřila „koupel“ ledovou a horkou vodou. Nacisté zaznamenali, že 7. 2. zemřel na zápal plic. Jako pravděpodobnější prý vypadají informace o tom, že byl utopen nebo zastřelen.
Blahořečený byl 13. 6. 1999 ve Varšavě papežem Janem Pavlem II. ve skupině 108 polských mučedníků.
Maximus, ep. Nolan. (s. III.); Parthenius, ep. Lampsacen (s. IV.); Moyses, solitarius (asi 389); Iuliana, vidua florentina (s. IV.); Laurentius, ep. Sipontin. (asi 545); Gulielmus de Leaval♦ (s. VII.); Richardus, peregrinus (asi 720); Lucas Iunior, eremita (955); Riccerius♦ (1236); Antonius de Stronconio♦ (1461); Thomas Sherwood♦ (1578); Iacobus Salès et Gulielmus Saultemouche♦ (1593); Ægidius Maria a Sancto Ioseph (Franciscus) Pontillo (1812); Ioannes de Triora (Franciscus Maria) Lantrua (1816); Rosalia (Ioanna Maria) Rendu♦, virgo (1856); Maria a Providentia (Eugenia); Smet♦ (1871); Pius Pp IX.♦ (1878); Anna Maria Adorni Botti♦ (1893 ); Ludovica Clara Szczęsna♦ (1916); Anselmus Polanco et Philippus Ripoll♦ (1939); Adalbertus Nierychlewski♦ (1942); Alaphridus Cremonesi♦ (1953); Petrus Verhun♦ (1957)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský