Anastasius, presb.
11. října, připomínka | |
Postavení: | kněz |
Úmrtí: | 666 |
ŽIVOTOPIS
Byl knězem v horách Kavkazu a přítelem Maxima Vyznavače (pam. 13. 8.), s nímž byl zřejmě po roce 650 ve vyhnanství v Trácii. Oba svým kázáním bojovali proti bludu monotheletismu, odsouzeném r. 649 na lateránském koncilu. Císař Konstans II. byl rozhodnutím koncilu popuzen a mnohé věrné představitele církve poslal do vyhnanství.
Martyrologium uvádí, že Anastáz zemřel uprostřed liturgického shromáždění za modlitby, při níž Bohu odevzdal svou duši.
Ioannes Pp XXIII (1963); Philippus, diaconus (s. I.); Tharacus, Probus et Andronicus (asi 304); Nicasius, Quirinus (století neznámé); Sanctinus (s. IV.); Sarmata (357); Firminus, ep. Ucentien (po roce 552); Canicus (599); Anastasius, presb. (666); Gummarius (asi 775); Bruno, ep. Colonien. (965); Meinardus (1196); Iacobus Griesinger de Ulma♦ (1491); Alexander Sauli (1592); Maria Desolata /Emmanuela/ Torres Acosta (1887); Angelus Ramos Velázquez♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský