Květná neděle

Dominica in Palmis de Passione Domini

24. března, slavnost

ŽIVOTOPIS

K neděli:

Nazývá se také pašijová, protože se čtením pašijí (které nahrazuje kázání) připomíná Kristovo utrpení. V Římském misálu má označení "Dominica in Palmis de passione Domini."

Tato neděle, která je 6. v postní době, ukazuje kontrast - oslavné vítání Krista a následnou žádost o jeho ukřižování - obojí davem vyvoleného lidu v městě Jeruzalémě.

Bohoslužba dnes začíná většinou shromážděním u vchodu do kostela, kde kněz posvětí ratolesti (v našem kraji květy jívy, zvané kočičky), které jsou náhradou palmových ratolestí, kladených na cestu přicházejícímu Mesiáši. Zde se čte evangelium, v němž je zdůrazněno provolávání zástupů: "Hosana synu Davidovu! Požehnaný, který přichází ve jménu Páně!"

Kněz připomíná, že je začátek Svatého týdne a nejde jen o vzpomínku na Kristův slavný vjezd, ale především o naše osobní vyznání, že je naším Vykupitelem a Pánem, s nímž chceme jít v celém dalším životě.

Co to může znamenat, ukazuje se nám při čtení dalšího evangelia (pašijí) některého ze tří synoptiků (např. rokem 2023 - cyklu A, ev. Mt 26,14-27,66; další r. v cyklu B je Mk 14,1-15,47 a pak v cyklu C Lk 22,14-23,56).

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

UPŘETE SVŮJ POHLED NA JEŽÍŠE

To je výzva k prožití Svatého týdne, do kterého nás uvádí tato neděle.

Jsme lidé ochotní s nadšením přijímat vyhlídky na lepší časy, jak to ukázaly zástupy kolem Ježíše přijíždějícího na oslátku, jako předpověděného krále a Mesiáše.

Otázkou je, zda zůstaneme věrni svému rozhodnutí pro Krista, s nímž, v němž a skrze něhož se dojde spásy. Nesmíme být "vypočítavci," kteří jsou ochotni tzv. "převlékat kabát" podle momentálně nabízených výhod. Jsme povoláni "žít láskou," která vychází z všemohoucího Boha a je jeho podstatou. Ježíš přišel ukázat, co to je LÁSKA, a pak svým učedníkům přikázal: "Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás!" (Jan 15,12) K tomu hned dodal: "Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život."

Pašije nám staví před oči Ježíšovu úzkost a hrůzu, které na něj dopadly v Getsemanech (Lukáš upozorňuje i na jeho krvavý pot), když se v modlitbě připravoval splnit Otcovu vůli: vzít na sebe naše viny a smýt je svou krví. Jeho rozhovor s Otcem končil slovy: "ne jak já chci, ale jak Ty chceš." "...ať se stane Tvá vůle." - Milující Bůh nechává jít svého Syna vstříc nejkrutějšímu způsobu smrti.

Utrpení dle vůle Boží je cesta, která je zároveň nejvyšším stupněm lásky a je potřebná pro spásu hříšného člověka. Proto je skutečně projevem velké Boží lásky, která vyžaduje přijetí, protože nepřijetí vede do záhuby, a to z vlastní vůle člověka.

Ježíš vydal za nás své tělo a prolil všechnu svou krev, abychom s ním mohli dojít sjednocení a měli i podíl na životě Lásky po celou věčnost. Přesto všechno nejsme schopni tak velkou nabídku přijmout bez dalšího Božího daru - milosti. Růst Boží milosti v člověku závisí na jejím přijetí a spolupráci s ní. Člověk obklopující se nabídkami světa přestává být schopen této spolupráce a potřebného poznání. Naopak člověk, který ztrácí a poznává svou nouzi, snadněji Boží nabídku přijme, pozná její potřebu.

Cesta utrpením ve spojení s Ježíšem získává díky Ježíši na své hodnotě a moci. V takovém případě trpící nabídnutím svého utrpení může vyprosit milost k otevření se druhého člověka Božímu působení. To je i cesta velmi mnohých světců, které nám připomíná martyrologium. Především je to cesta lásky, na níž nechybí Ježíš. Jít po ní, to vyžaduje upřít svůj pohled na Ježíše. Vnímat, co Ježíš učinil pro mne samotného a jak moc mu záleží na druhých. Jak moc Ježíš touží, aby pro toho, s nímž se já potkávám, nebylo jeho utrpení marné.

Svatý týden je pro nás dobou, v níž potřebujeme upřít svůj pohled na Ježíše, obětujícího svůj život za naše hříchy, abychom poznali zlo hříchu, získali odvahu je přemáhat a sílu milovat jako Ježíš.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

V tyto dny se zaměřím na rozjímání o Boží lásce vedoucí Božího Syna na kříž a s tímto vědomím budu každý den pohled svého srdce, duše a celého svého "já" upírat na Ježíše.

Všemohoucí, věčný Bože, Tys nám poslal svého Syna: stal se člověkem, ponížil se a byl poslušný až k smrti kříže; dej, ať také my za všech okolností konáme Tvou vůli, abychom Tvého Syna následovali a měli účast na jeho vzkříšení. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(závěrečná modlitba breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Dominica in Palmis de Passione Domini; Catharina de Suecia (1381); Didacus Iosephus de Gadibus (Franciscus Iosephus); López-Caama^♦ (1801); Timolaus, Dionysius duo, Pausis, Romulus, Alexander duo et Agapius (303); Secundulus (s. inc.); Maccarthemus (s. V); Ioannes de Baculo^♦ (1290); López-Caama^♦ (1801); Maria Karlowska^♦ (1935)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský