Felix Pp IV.
| 12. října, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 530 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Samnium, ležícím v italské hornaté oblasti mezi Kampánií a Apulií, jako syn Kastoria. Později se stal váženým arciknězem u sv. Silvestra a Martina. Po smrti papeže Jana I. gótský král Teodorich chtěl, aby se stal Janovým nástupcem. Voliči z duchovenstva, senátu a lidu ho znali jako velmi dobrého kněze a snad proto králi vyhověli a zvolili jej v červnu 526 papežem. Biskupské svěcení pak přijal 12. července.Teodoricha téhož roku vystřídal král Atalarich a papež Felix ho přiměl k vydání nařízení, aby duchovenstvo bylo vyňato ze státního soudnictví a podřízeno soudu církevnímu. Laici směli podávat žaloby proti duchovním jen u římského biskupa či duchovního úřadu jím ustanoveného. Kdo by se provinil žalobou na duchovní osobu u královského soudu, měl zaplatit 10 zlatých funtů a papež tyto pokuty rozdával chudým ve městě.
Dalším projevem gótské šlechty bylo obdarování královnou Amalasuntou, která dala papeži dvě spolu sousedící starověké budovy na římském fóru. Jednou z nich byl Romulův chrám, druhou Templum Sacrae Urbis. Papež Felix je dal spojit a přeměnil ve chrám sv. Kosmy a Damiána. V něm se dochovaly i původní mosaikové obrazy.
Z Felixových listů jsou připomínaná slova, napsaná 3. 2. 528 arelatskému biskupovi Caesariovi: "Žádný laik se nesmí stát knězem bez vyzkoušení a žádný vysvěcený se nesmí vrátit ke světskému životu."
Felix IV. mimo jiné řešil věroučný spor o milosti Boží a zastával se již zemřelého sv. Augustina, jehož mnozí začali obviňovat z bludů. Papež poslal Caesariovi na jeho žádost výtahy z Augustinových spisů i ze spisů jiných otců církevních, kteří se naukou o milosti zabývali. Podle nich r. 529 synoda v Orange v Gallii, které arcibiskup Caesarius předsedal, sestavila 25 kánonů (pravidel) na toto téma. Byly posílány Felixovi IV., který před jejich doručením zemřel, proto je potvrdil až jeho nástupce Bonifác II. v lednu 531.
Felix IV. zemřel 22. 9. 530 a protože v Římě usilovaly o moc jak gótská i byzantská strana, z níž měl papež obavy, aby kvůli její volbě nedošlo k rozkolu, ustanovil v době těžké nemoci před svou smrtí za nástupce Bonifáce, kterému předal papežské pallium. Byl pohřben v oltářní kryptě pod kostelem sv. Kosmy a Damiána. Jeho původní památka 30. 1. byla změněna na 12. 10.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Gaudentius seu Radzim, ep. Gnesnen. (asi 1011); Hedistus (století neznámé); Domnina, m. in Cilicia (asi 304); martyres in Africa et confessores MMMMCMLXVI, m. in Cilicia (483); Opilio (asi s. V.); Felix Pp IV. (530); Maximilianus, ep. Lauriacen. (ca. ante s. VII. (před 7.stol.)); Rotobaldus (1254); Seraphinus de Monte Granario /Felix/ de Nicola (1604); Thomas Bullaker♦ (1642); Iosephus González Huguet♦ (1936); Pacificus /Petrus/ Salcedo Puchades♦ (1936); Romanus Sitko♦ (1942); Euphrasius a Iesu Infante / Barredo Fernández/♦ (1934); Carolus Acutis♦, de Mediolanen (2006)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský