Dominicus, presb. ex Ord. Camald
| 14. října, připomínka | |
| Postavení: | kněz ECMC |
| Úmrtí: | 1060 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se roku 995 v San Severino Marche v Itálii. Jeho rodiče mu později chtěli penězi zajistit kněžskou kariéru a tím se dopustili svatokupectví. On však jejich praktiky s rozhodností odmítl a zvolil si kající život poustevníka. Stal se mnichem v Luceoli (dnešním Pontericcioli), které bylo starobylým městem Umbrie.Jeho učitel Petr Damiani (pam. 21. 2.) ho později pozval do Fonte Avellana a pak ho na úpatí Monte San Vicino učinil správcem nové poustevnické družiny Nejsvětější Trojice. Jednalo se o kamaldulské poustevníky, které jako větev benediktinského řádu založil r. 1012 sv. Romuald (pam. 19. 6.).
Dominik, který se stal knězem tohoto velmi přísného řádu s mlčením a půstem o chlebě, zelenině a vodě, navíc pokračoval v kajícím nošení drátěné košile či nátělníku ze železných pruhů. Zde je jistá souvislost s jeho jménem, které v překladu znamená "Obrněnec". Někde se za důvod volby takového pokání uvádí smír za hříchy duchovenstva tehdejší doby.
Po Dominikově smrti se úcta k němu rychle šířila. Ostatky byly uloženy v jemu zasvěceném kostele a v roce 1400, při odchodu řeholníků z kláštera, přeneseny do farního kostela svaté Anny ve Fronte v provincii Macerata.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Callistus Pp. (asi 222); Lupulus (století neznámé); Gaudentius, ep. Ariminen (s. IV.); Donatianus, ep. Remen. (389); Fortunatus, ep. Tudertin. (s. V.); Manechildis (s. V.); Venantius, ep. Lunen. (s. IV.); Angadrisma (asi 695); Dominicus, presb. ex Ord. Camald (1060); Iacobus Laigneau de Langellerie♦ (1794); Anna Maria Aranda Riera♦ (1936); Stanislaus Mysakowski et Franciscus Roslaniec♦ (1942); Romanus Lysko♦ (1949)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský