Primus et Donatus
9. února, připomínka | |
Postavení: | jáhni a mučedníci |
Úmrtí: | asi 361 |
ŽIVOTOPIS
Římské martyrologium nám zde připomíná dvojici jáhnů zabitých při jejich ochraně oltáře v kostele šlechtického sídla v Lavallum (dnes arcidiecéze Lemelléfa) v severní Africe. Tehdy heretičtí donatisté prosazovali schismatickou nauku, že svátosti udělované biskupy, kteří se za pronásledování zřekli křesťanské víry, aby si zachránili život, nemohou být považovány za platné. S touto herezí začal jiný Donát z Casae Nigrae a jeho přátelé, pyšní a povyšující se vlastně díky tomu, že sami nebyli v takovém ohrožení života. V křesťanech otevřených Božímu milosrdenství viděli své nepřátele do té míry, že je chtěli vyhladit i s jejich oltáři. Když se nemohli dostat do kostela dveřmi, které jáhni zamkli, pustili se do dobývání střechou. Shozenou krytinou a kamením nakonec oba jáhny, chránící nejsvětější místo, zabili.Apollonia, virgo alexandrina (asi 250); martyres Alexandriæ in ecclesia (s. IV.); Primus et Donatus (asi 361); Maro, eremita (asi 423); Teliavus (560); Sabinus, ep. Canusin (asi 566); Ansbertus (asi 695); Alto (s. VIII.); Rainaldus, ep. Nucerin (1222); Iacobus Abbondo♦ (1788); Anna Catharina Emmerich♦ (1824); Michael Franciscus Febres Cordero (1910); Aloysius Magaña Servín (1928); Leopoldus de Alpandeira♦ (1956)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský