Scholastica
10. února, památka | |
Postavení: | panna, řeholnice |
Úmrtí: | asi 547 |
Atributy: | holubice, řeholnice, kříž, lilie |
ŽIVOTOPIS
S opatem Benediktem byli dvojčata ze vznešeného rodu v Itálii. Oba se rozhodli pro řeholní život z lásky k Bohu. Když Benedikt dobudoval klášter na Montecassinu, Scholastika zřídila s jeho pomocí na úpatí téže hory první klášter benediktinek. Tam také zemřela.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Scholastika se narodila kolem roku 480 v Norcia (česky Nursie), v umbrijských horách při hranici jako dvojče slavného bratra Benedikta, patrona Evropy. Matka Abundancia při porodu zemřela a otec Euprob svěřil děti pěstounce. Již v mladém věku se Scholastika zasvětila Bohu a pak po bratrově příkladu opustila své rodiště. Z lásky k Bohu si oba zvolili život v chudobě, čistotě a poslušnosti. Některé životopisy se zmiňují (bez spolehlivých podkladů) o jejím působení též v různých klášterech, jeden snad byl v Subiaco. Jisté je, že se později usadila u Piambarole v blízkosti velkého kláštera Montecassino. Tam s bratrovou pomocí založila první ženský benediktinský klášter. Sestrám byla mateřskou učitelkou a jí byl vůdcem a rádcem Benedikt. Scházeli se spolu jedenkrát za rok ve dvorci mezi oběma kláštery. Jejich poslední setkání je známé zázrakem bouře, již si Scholastika vyprosila na zadržení bratra, aby s ním mohla déle hovořit o Bohu, protože cítila, že se blíží konec její pozemské pouti.
Podrobně se o tom zmiňuje Řehoř Veliký: Benedikt chtěl odejít, jak to vyžadovala řeholní pravidla. Když nechtěl zůstat, jeho sestra poprosila o Boží zásah a nečekaně se přihnala silná bouřka. Ta zapříčinila, že se s druhým bratrem nemohli vrátit. Na Benediktovy výčitky sestra odpověděla, že jen prosila Boha o pomoc, kterou bratr odmítal. A Bůh ji vyslyšel. Tehdy bratr ustoupil a pokračovali v duchovním rozhovoru po celou noc. Až ráno se rozešli.
Nebyla jinak mnohomluvná. Její přísloví znělo: "Mlč nebo mluv o Bohu; neboť co na tomto světě je hodno slova."
O tři dny později měl Benedikt vidění, v němž spatřil duši své sestry v podobě holubice vystupovat do nebe. Zaradoval se, oznámil to spolubratrům a zapěl děkovný chvalozpěv za prokázanou milost. Řeholníci potom přenesli tělo Scholastiky a na Benediktovu žádost je uložili do hrobu, který byl připraven pro něj v montecassinském klášteře. Za krátkou dobu k ní do téže hrobky pochovali i Benedikta. Nad jejich hrobem je hlavní oltář montecassinské basiliky.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Scholastika svědčí o potřebě a významu nejen setkání, ale i slov. Zkusím změnit význam rozhovorů. Půjde mi o to druhé potěšit i povznést, zaměřit se také na odstraňování bídy jakéhokoli druhu. A z rozhovoru se jeden od druhého učit milovat Boha. Naše křesťanské setkání ve společenství by pak nemělo mít jinou náplň.Přispěj nám, Bože, na pomoc, abychom dovedli následovat svatou Scholastiku v její upřímné oddanosti k Tobě: dej ať Ti sloužíme s čistým srdcem a poznáváme, že nás opravdu miluješ. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba breviáře)
Scholastica (asi 547); Chalarampus, Porphyrius, Dauctus et III mulieres, m. Magnesiæ (s. III.); Zoticus et Amantius, m. Romæ (s. II/IV); Silvanus, , ep. in Campania (s. V.); Troianus (asi 550); Prothadius (asi 624); Austreberta (704); Gulielmus, presb. Ord. Minorum (1157); Hugo♦, abbas Fossensis (asi 1163); Clara de Arimino♦ (mezi r. 1324 -1329); Petrus Fremond et V sociæ: Catharina du Verdier de la Sorinière, Maria Ludovica du Verdier de la Sorinière, Ludovica Bessay de la Voute, Ludovica Poirier, Maria Anna Hacher du Bois♦ (1794); Iosephus Aloysius Sanchez del Rio (1928); Eusebia Palomino Yenesw♦, virgo (1935); Aloysius Stepinac♦ (1960); Michael Beltoja♦ (1974)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský