Ethbinus
19. října, připomínka | |
Postavení: | mnich, kněz |
Úmrtí: | s. VI. |
ŽIVOTOPIS
Nové martyrologium jej stručně představuje jako mnicha, který v Bretani vedl osamělý život. Je to oblast historické provincie v západní Francii. Údajně se zde narodil jako syn šlechtice. Poté co mu zamřel otec, odešel v 15 letech za opatem Samsonem. Za jeho vedení a po vyslechnutí evangelia o tom, že „kdo se nevzdá toho co má, nemůže být mým učedníkem“, se rozhodl stát mnichem. Jako jáhen pak požádal také biskupa o povolení odejít do samoty. Kolem roku 554 v klášteře Tauraco prý přijal kněžské svěcení a asi o dva roky později, podle některých údajů, včetně předchozího martyrologia, odešel do Irska, kde 20 let vedl poustevnický život v lese Nectensis poblíž Kildare. Toto není dostatečně doloženo. Pokud v Irsku byl, asi se vrátil do Bretaně. Jeho ostatky se nacházejí ve Francii, kde také začal jeho kult.Ioannes de Brébeuf, Isaac Jogues (1642 - 1649); Paulus a Cruce (1775); Ioel (s.V. - IV. před n.l.); Ptolomæus, Lucius et alius (asi 160); Asterius, m. apud Ostia Tiberina (asi s. III.); Sabinianus et Potentianus (asi s. IV); Varus (307); Gratus, ep. Illuronen. (po r. 506); Ethbinus (s. VI.); Veranus, ep. Cabellionen (po r. 589); Aquilinus, ep. Ebroicen (asi 690); Frideswida (1257); Thomas Helye♦ (1257); Philippus Howard (1595); Lucas Alonsus Gorda et Matthæus Kohioye (1633); Agnes a Iesu Galand♦ (1634); Jerzy Popiełuszko♦ (1984)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský