blah. Anežka /od Ježíše de Langeac/ Galand

Agnes a Iesu Galand

19. října, připomínka
Postavení:	řeholnice, mystička OP
Úmrtí:	1634

ŽIVOTOPIS

Pocházela z Le Puy ve Francii. V dětství se zasvětila Panně Marii a Ježíši. Podle legendy měla vidění sv. Františka z Assisi, hořícího láskou, a následně i ona toužila hořet láskou k ukřižovanému Kristu. Ve 20 letech vstoupila do dominikánského kláštera v Langeac a ve 25 letech zde přijala zodpovědnost za celou komunitu. Jako představená spolupracovala s Jaquez Olierem, zakladatelem významného semináře a měla vliv na jeho dílo. Zemřela v 32 letech.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

MILOVAT BOHA SKUTEČNĚ NADEVŠECHNO, ZNAMENÁ MÍT VŠECHNO!

Narodila se 17. 11. 1602 v Le Puy-en-Velay ve Francii, jako třetí ze sedmi dětí Pierre Galand a Guillemette Massiotte. V dětství se jejím učitelem stal Pierre Vigne-Sole, který ji vedl k lásce vůči Bohu a Panně Marii. Často zůstávala pohroužena do modlitby. Již v dětském věku se zasvětila Panně Marii a v katedrále v Le Puy učinila i slib zachování panenské čistoty. Ježíšovo utrpení se stalo častým předmětem jejího rozjímání. Snažila se žít asketickým životem a trpět spolu s Ježíšem. Toužila být spojena s Boží láskou k lidstvu, zcela oddaná Panně Marii a jejímu Synu. Ježíše vnímala i v chudých a nemocných.

Od r. 1619 byli Anežčinými duchovními vůdci dominikáni. V dubnu 1621 pod vedením o. Esprit Panassière vstoupila mezi dominikánské terciáře, protože ke vstupu do II. řádu jí chybělo věno. Po otevření nového kláštera v Langeac, městečku vzdáleném asi 40 km od Le Puy, mohla do něj vstoupit díky jedné bohaté vdově, která slíbila zaplatit věno. Sem do kláštera svaté Kateřiny přišla 26. 9. 1623 a již 4. 10. téhož roku začala noviciát.

Brzy však onemocněla, takže nemohla plnit všechny úkoly a bylo zvažováno její propuštění. Nakonec v září 1624 obdržela bílý škapulíř a 2. 2. 1625 skládala dočasné sliby. Před nimi ještě prožívala vnitřní boje a pokušení. Následně si ostatní všimli jejich dobrých vlastností a ctností. V postní době 1626 byla ustanovena mistryní novicek. Na podzim, kdy po neuspokojivé vizitaci biskupem ze Saint-Flour se původní sestry z Le Puy vrátily do starého kláštera, dostala náročnější funkci. Od r. 1627 byla matkou představenou, v r. 1630 byla odvolána pro pomluvy, ale r. 1634 byla za představenou znovu zvolena.

Papež Jan Pavel II. v den jejího blahořečení o ní řekl: „Uvědomovala si, že je zapotřebí bez nejmenšího odporu přizpůsobit se pro ni určenému Božímu plánu, oddat Synu člověka svůj rozum, svou vůli a svobodu, aby ji změnil a aby zcela mu patřila. Jen po tom toužím! – toto motto matky Anežky výstižně ukazuje její vnitřní pohotovost ve vztahu k Boží vůli. Za zdmi kláštera rozhodujícím způsobem ovlivňovala dílo J. Jacque Oliera působícího na poli získávání nových kněžských povolání.“

Na více místech se uvádí, že Anežka na přání Ježíše za J. Jacque Oliera asi po tři roky obětovala své utrpení. Dříve než se setkali osobně znali se prý z vidění, která měli. Jean-Jacque Olier se stal knězem v r. 1633, v dalším roce, před smrtí Anežky, navštívil klášter v Langeac a později založil seminář sv. Sulpice.

Anežka v říjnu vážně onemocněla a 19. 10. dopoledne odešla do náruče toho, kterého s nesmírnou láskou přijímala v eucharistii a ostatní k ní zvala slovy: „Pojďme k Lásce!“ Láska byla pro ni jediným citem a cílem jejího života.

Pro vycházející zář z jejího těla byl prý její pohřeb odložen. U jejího hrobu se pak začaly dít zázraky.

Blahořečená byla 20. 11. 1994 papežem Janem Pavlem II.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Anežka milovala Boha nadevšechno a svědčila o tom, že mít Boha znamená mít všechno! Ono největší přikázání všichni známe; musím si však udělat konkrétní rozhodnutí, jak je budu žít a sám sebe v tom denně kontrolovat.

Bože, Tys povolal blahořečenou Anežku od Ježíše, kterou jsi naplnil svou láskou, aby následovala Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře; prosíme Tě: naplň svými dary i nás, abychom Ti sloužili podle Tvé vůle jako ona a vydávali o Tobě svědectví svou vírou i životem. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes de Brébeuf, Isaac Jogues (1642 - 1649); Paulus a Cruce (1775); Ioel (s.V. - IV. před n.l.); Ptolomæus, Lucius et alius (asi 160); Asterius, m. apud Ostia Tiberina (asi s. III.); Sabinianus et Potentianus (asi s. IV); Varus (307); Gratus, ep. Illuronen. (po r. 506); Ethbinus (s. VI.); Veranus, ep. Cabellionen (po r. 589); Aquilinus, ep. Ebroicen (asi 690); Frideswida (1257); Thomas Helye^♦ (1257); Philippus Howard (1595); Lucas Alonsus Gorda et Matthæus Kohioye (1633); Agnes a Iesu Galand^♦ (1634); Jerzy Popiełuszko^♦ (1984)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský