Chrysanthus et Daria
| 25. října, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | asi 253 |
| Patron: | soudců; italského města Reggio Emilia |
ŽIVOTOPIS
Jedná se o muže a ženu, kteří pro svou víru byli umučeni na Via Salaria Nuova, asi 60 km severovýchodně od Vatikánu a zde, před Římem, byli také pohřbeni. Jejich život a křesťanská statečnost jsou ve stručnosti doloženy chválou od papeže Damase I., od něhož je nápis na náhrobním kameni.Při snaze dozvědět se více narážíme na legendy poznamenané lidovou múzou, která překrývá fakta a ta přikrášluje domněnkami.
Podle legendy Chrysant pocházel z Alexandrie a podstatnou část života žil v Římě, kam šel původně studovat a kde poznal a přijal křesťanskou víru. Darja je uváděna jako jeho manželka, která se s ním sjednotila ve víře, ač ho měla původně od víry odradit. Legendární vyprávění ji v počátku představuje jako půvabnou pohanskou kněžku, kterou otec Polemio pro Chrysanta vybral, aby ho svedla zpět k pohanské víře. Nejen, že se to nestalo, ale oba prý nakonec spolu žili v tzv. celibátním manželství.
Změny jejich života vlivem víry samozřejmě nezůstaly bez povšimnutí, a přesto oba zůstali ve víře pevní, i když to pro ně znamenalo drastickou smrt. Údajně byli pohřbeni zaživa. Fantazie přidává předchozí muka, která je měla přimět k zapření víry i neuvěřitelná obrácení vlivem jejich statečného vyznání.
Jméno Chrysant představuje „zlatý květ“ a Darja „votivní oběť.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Crispinus et Crispinianus (asi s. III.); Chrysanthus et Daria (asi 253); Minias (asi s. III.); Fronto de Petricordio (asi s. III.); Martyrius et Marcianus (asi 351); Gaudentius, ep. Brixien (asi 410); Hilarius, ep. Mimaten (s. VI.); Fructus, Valentinus et Engratia (asi 715); Maurus, ep. Quinque Ecclesien (1070); Bernardus Calbó (1243); Thaddæus Machar♦ (1492); Recaredus Centelles Abad♦ (1936); Maria Teresia Ferragud Roig, Maria a Iesu /Vincentia/ Masiá Ferragud, Maria Veronica /Ioachima/ Masiá Ferragud, Maria Felicitas Masiá Ferragud et Iosepha a Purificatione /Raymunda/ Masiá Ferragud♦ (1936); Carlo Gnocchi♦ (1956)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský