Tarasius
| 18. února, připomínka | |
| Postavení: | patriarcha |
| Úmrtí: | 806 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se asi v roce 730 z byzantského šlechtického rodu. Stal se jednou z nejvýznamnějších osob u dvora císařovny Ireny v Konstantinopoli. Vedl císařské úřady. Měl důkladné vzdělání a hluboké znalosti. Přestože byl laikem, byl prý jednomyslně zvolen patriarchou. Před přijetím úřadu si vyhradil, že se císařovna Irena a senát napřed zaváží umožnit svolat ekumenický koncil, aby bylo možné znovu nastolit pravověrnost, ukončit ikonoklastické pronásledování a církevní mír.Jeho podmínky byly přijaty a na Vánoce 784 byl vysvěcen. V roce 787 se konal druhý Nicejský koncil (od 24.9. v sedmi zasedáních do 13. nebo 23.10). Jeho dekrety schválil papež Hadrián I. a koncilu se účastnili jeho vyslanci. Koncil odůvodnil uctívání obrazů tím, že není zaměřeno na obrazy v pravém slova smyslu, ale na to, co představují.
Patriarcha Tarasios se také projevil jako čestný obránce křesťanské morálky a zejména manželství. Energicky vystupoval i proti samotnému císaři Konstantinovi VI., který od něj požadoval rozvodový dekret, aby mohl uzavřít nový sňatek. Tarasios je také uváděn jako velký ctitel Panny Marie.
Žil asketicky, málo spal, jedl skromně, četl, modlil se a šlo mu hlavně o práci pro Církev. Za vlády Nicefora měl k této činnosti již klid.
Po smrti byl pohřben ve svatyni Všech mučedníků v klášteře, který založil na Bosporu. Dnes je jeho tělo uloženo v Benátkách v kostele sv. Zaccaria.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Sadoth atque CXXVIII socii (342); Helladius, ep. Toletan (632); Tarasius (806); Angilbertus (814); Theotonius (asi 1162); Ioannes Fæsulanus seu Beatus Angelicus♦ (1455); Gulielmus Harrington♦ (1594); Ioannes Pibush (1601); Franciscus Régis Clet (1820 ); Ioannes Petrus Néel, Martinus Wu Xuesheng, Ioannes Zhang Tianshen et Ioannes Chen Xianhen (1862); Gertrudis (Catharina) Comensoli (1903); Georgius Kaszyra♦ (1943)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský