Bernardus Scammacca
| 11. ledna, připomínka | |
| Postavení: | kněz OP |
| Úmrtí: | 1487 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v roce 1430 v Katánii na Sicílii do velmi bohaté rodiny. V mládí bylo jeho životní náplní užívání si světských radovánek, hříšná nevázanost, chaos ve všem. Jednou jeho hádka s druhým mladíkem vyústila v souboj, při kterém byl vážně zraněn na noze. Na lůžku měl hodně příležitosti k přemýšlení. S postupným uzdravováním prožíval obnovu víry až k touze podřídit se cele Ježíši Kristu. Po projevech lítosti a oddanosti se někdy ocital v extázi. Stal se z něj skromný a zbožný muž plný milosrdné lásky k druhým lidem, zvláště k potřebným a nemocným. V roce 1452 požádal v dominikánském konventu o přijetí. Později se stal generálním vikářem reformovaných klášterů na Sicílii.
Svůj postoj kajícnosti a mnoho hrdinských ctností prožíval ve skrytosti. Pohřben byl do společného hrobu řeholníků. Při pozdějším otevření hrobu jeho tělo prý vypadalo jako neporušené a vydávalo příjemnou vůni. Blahořečený byl 8. 3. 1825 papežem Lvem XII.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Hyginus (142); Salvius, m. in Africa (asi s. III.); Typasius (297/298); Petrus Apselamus seu Balsamus (309); Leucius, ep. Brundusin (s. IV.); Honorata, virgo (s. V.); Theodosius, cœnobiarcha (529); Paulinus, ep. Aquileien (802); Bernardus Scammacca♦ (1487); Gulielmus Carter (1584); Thomas de Cora (Franciscus) Placidi (1729); Franciscus Rogaczewski (1940); Maria Electa a Jesus /Catharina/ Tramazzoli (1663)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský