sv. Barsimaus

Barsimæus

30. ledna, připomínka
Postavení:	biskup
Úmrtí:	s. III.

ŽIVOTOPIS

Ve třetím století působil jako biskup v městě Edessa, které stálo v místě dnešního města Şanlıurfa v Turecku. Jeho evangelizační činnost měla mimo jiné vliv na místní sourozence Sarbela a Bebaji (pam.29. 1.), kteří konvertovali a poté, co je Barsimaus pokřtil, pro Krista prolili svou krev. Za stejného císaře Decia byl zajat a uvězněn i Barsimaus, třetí biskup Edessy. Byl velmi krutě zbit pruty, ale přežil. Už samotné jeho zatčení prý vyvolalo mezi obyvateli města odpor a místodržitel Lysias se proto rozhodl, že Barsimaa hned nepopraví, ale nechá ho co nejdéle ve vězení. Situace se pak po smrti Decia změnila a Barsimaus byl z vězení propuštěn a s nadšením vítán svými věřícími jako „pronásledovaný zpovědník“. Po zbytek života s velkým nasazením se věnoval péči o svěřenou církevní oblast.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Martina (asi v první polovině III. s., nejspíš kolem r. 229. Dnešní text martyrologia místo na úmrtí upozorňuje na římskou baziliku jí zasvěcenou v roce 677.); Matthias, ep. Hierosolymitan (s. II); Barsimæus (s. III.); Bathildis (680); Aldegundis (asi 684); Armentarius (po roce 731); Theophilus Iuvenis (792); Adelelmus (1079); Franciscus Taylor^♦ (1621); Hyacintha de Mariscottis (1640); Sebastianus Valfré^♦ (1710 ); Paulus Hŏ Hyŏb (1840); Thomas Khuông (1860); David Galván (1915); Mucianus Maria (Aloysii) Wiaux (1917); Columba (Iosephus) Marmion^♦ (1923); Carmela García Moyón^♦ (1937); Sigismundus Pisarski^♦ (1943); Maria Bolognesi^♦ (1980)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský