Parthenius, ep. Lampsacen
| 7. února, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Partenius žil v městě Miletopolis na severu starověké Mysie při soutoku řek Macestus a Rhyndacus. Jeho otec byl místním jáhnem a syn Partenius měl jen otcovu výchovu, jinak byl prý negramotný. Místo do školy chodil rybařit a co získal prodejem ryb, rozdával chudým. Studovat začal až o dost později, než je obvyklé. V té době se u něj už projevovaly mimořádné vlastnosti a charisma. Studiem nakonec dosáhl až na svátost kněžství. Pro své ctnosti a schopnosti byl vysvěcen za biskupa v Lampsaco da Ascolius (lat. Lámpsaci in Hellespónto), údajně na dnešním území Turecka. Po roce 325 tam nahradil Theonase.Za jeho episkopátu jsou mu připisovány zázraky, které usnadnily evangelizaci obyvatelstva. S pomocí císaře Konstantina zakládal kostely nahrazující pohanské chrámy. Mezi zázraky způsobené Parteniusem je uváděn i jeden u biskupa Ipazia, který trpěl nemocí a byl trápen pro svou hříšnost. Partenius poznal důvody jeho stavu a přesvědčil ho, aby šel do chrámu a vrátil chudým to, o co je připravil. Ten pak do tří dnů byl uzdraven.
Partenius zemřel v únoru, ale den ani rok není přesně znám.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maximus, ep. Nolan. (s. III.); Parthenius, ep. Lampsacen (s. IV.); Moyses, solitarius (asi 389); Iuliana, vidua florentina (s. IV.); Laurentius, ep. Sipontin. (asi 545); Gulielmus de Leaval♦ (s. VII.); Richardus, peregrinus (asi 720); Lucas Iunior, eremita (955); Riccerius♦ (1236); Antonius de Stronconio♦ (1461); Thomas Sherwood♦ (1578); Iacobus Salès et Gulielmus Saultemouche♦ (1593); Ægidius Maria a Sancto Ioseph (Franciscus) Pontillo (1812); Ioannes de Triora (Franciscus Maria) Lantrua (1816); Rosalia (Ioanna Maria) Rendu♦, virgo (1856); Maria a Providentia (Eugenia); Smet♦ (1871); Pius Pp IX.♦ (1878); Anna Maria Adorni Botti♦ (1893 ); Ludovica Clara Szczęsna♦ (1916); Anselmus Polanco et Philippus Ripoll♦ (1939); Adalbertus Nierychlewski♦ (1942); Alaphridus Cremonesi♦ (1953); Petrus Verhun♦ (1957)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský