Used with permission of The Hagiography Circle
Iacobus Abbondo
9. února, připomínka | |
Postavení: | kněz |
Úmrtí: | 1788 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 27. 8. 1720 v Salomino v Tronzano ve vévodství Milán* (dnes italská provincie Vercelli) jako druhý ze šesti dětí Karla Benedetto Abbondo a Františky roz. Naya. Vystudoval ve Vercelli a jako příliš mladému mu papež Klement XII. udělil dispens pro kněžské svěcení už 21. 3. 1744. Brzy se zapojil do pomoci vězňům ve farnosti sv. Michaela. Také pak pokračoval v dalším vzdělání na univerzitě v Turíně, kde promoval 31. 10. 1748 a byl jmenován profesorem na královských školách ve Vercelli. V roce 1757 zde vyučování opustil a stal se farářem ve své rodné farnosti Tronzano Vercellese. Do ní patřilo mnoho roztroušených a velmi vzdálených selských usedlostí, které všechny s velkou láskou navštěvoval. Vždy v neděli odpoledne pořádal katecheze pro všechny obyvatele. Sám byl příkladem úcty k Nejsv. Srdci Ježíšovu a propagoval časté přijímání svátostí. Také pro svou farnost organizoval duchovní cvičení, sestavil pro lid zvláštní modlitby, obřad k požehnání umírajícím a liturgické předpisy pro kaplany farnosti. Působil jako smírčí prostředník mezi světskými a náboženskými autoritami a mezi různými společnostmi. Vždy si udělal čas na děti a mládež. Na konci života byla jeho činnost hodnocena jako obraz vynikajícího venkovského kněze.Blahořečený byl 11. 6. 2016 v katedrále Sant'Eusebio ve Vercelli v době pontifikátu papeže Františka, který podle zvyklostí předsednictvím beatifikační slavnosti pověřil kardinála Angela Amata.
POZNÁMKA
* Milánské vévodství 9. 6. 1815 Vídeňský kongres změnil v území Království lombardsko-benátského pod nadvládou Rakouska. Dnešní název má až od roku 1866.Apollonia, virgo alexandrina (asi 250); martyres Alexandriæ in ecclesia (s. IV.); Primus et Donatus (asi 361); Maro, eremita (asi 423); Teliavus (560); Sabinus, ep. Canusin (asi 566); Ansbertus (asi 695); Alto (s. VIII.); Rainaldus, ep. Nucerin (1222); Iacobus Abbondo♦ (1788); Anna Catharina Emmerich♦ (1824); Michael Franciscus Febres Cordero (1910); Aloysius Magaña Servín (1928); Leopoldus de Alpandeira♦ (1956)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský