Angelus Iglesia Ociña, Richardus Guerra Villaizán, Gregorius Diez, Kamila Diez et Elis Moravillo
15. února, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | 1937 |
ŽIVOTOPIS
Z této skupiny španělských mučedníků jsou první tři řeholníci z Kongregace svatého Petra v řetězech - "ad Vincula" (Congregación de San Pedro ad Vincula). S nimi se stali mučedníky tři laici, kteří jim poskytovali pomoc za pronásledování během občanské války ve Španělsku.Angel Iglesia Ociña se narodil 1. 10. 1913 v Nidáguile ve španělské provincii Burgos. Údajně už ve 13 letech přišel do Kongregace svatého Petra ad Vincula, která byla založena v roce 1834 v Marseille knězem Josefem-Maria Fissiauxem. Do tohoto kláštera v Marseille byli posíláni na noviciát i zájemci ze Španělska. Angel zde po noviciátu 11. 10. 1931 složil první řeholní sliby a vrátil se do Barcelony pokračovat ve studiu. V roce 1936 složil věčné sliby, dokončil teologii a obdržel nižší svěcení.
Richard (šp. Ricardo) Albino Guerra Villaizán se narodil 14. 9. 1913 v Arenilla de Riupisuerga ve španělské provincii Burgos. S touhou po povolání vstoupil do domu kongregace jako Angel. Albino v 18 letech po noviciátu v Marseille složil v roce 1931 první řeholní sliby se jménem bratr Ricardo. Uvádí se, že brzy projevoval své dobré pedagogické nadání. Vrátil se do řeholního domu v Barceloně, kde zůstal jako jeho řeholní druhové do roku 1936. Rovněž absolvoval 2. ročník teologie a složil věčné sliby. Ještě téhož roku po vypuknutí občanské války zažil rozehnání a likvidaci jejich komunity. Přebýval pak v různých domech, až se mu podařilo získat ubytování se spolubratrem Angelem v domě Řehoře Diez, kterému pomáhala jeho sestra Kamila.
Akacius (Acacio Maria) Calleja Santamaría se narodil 7. 5. 1915 v Yudejo u Burgosu. Později rovněž odešel do noviciátu v Marseille, kde po noviciátu v roce 1934 složil první řeholní sliby se jménem bratr Acacius. Následně se vrátil studovat literaturu a filozofii do Barcelony a působil také v domě „Asilo Duran“.
Když s příchodem občanské války v noci na 19. 7. 1936 na dům bratrů zaútočili milicionáři, byl Akacius se svými spolubratry a některými žáky zajat. Vzhledem vypadal na mladšího žáka a díky tomu, že za něj byl považován, podařilo se mu oddělit od zajatců. Potom se připojil k dalším dvěma řeholníkům, kteří našli úkryt v domě pana Řehoře (Gregorio) Diez Blanca.
Řehoř (Gregorio) Diez se narodil 24. 12. 1899 v Nidáguila v provincii Burgos. Kvůli práci se přestěhoval do Barcelony, kde byl zaměstnán u tramvajové společnosti. Oženil se s Pavlinou a měli 4 děti. Pavlina mu však 24. 3. 1930 zemřela, a protože potřeboval pomáhat s dětmi, přistěhovala se za ním jeho sestra Kamila. Svůj dům poskytli k ubytování také řeholníkům, se kterými byli později zatčeni. K tomuto zatčení údajně napomohlo to, že Řehoř Diez se dříve pokoušel dosáhnout propuštění některých řeholníků z vězení Sant Feliu.
Kamila Diez byla narozená 14. 9. 1889 v Nidáguila v provincii Burgos a jak uvedeno stala se pomocnici v domě svého ovdovělého bratra Řehoře, s nímž byla milicionáři zatčena a popravena.
Elizeus (Eliseo) Moravillo se narodil 10. 9. 1906 v Celada del Camino poblíž Burgosu. Rodina se kvůli otcově práci dělníka na stavbách železnic často stěhovala. Před vypuknutím občanské války Elizeus odešel do Barcelony, kde získal ubytování v „Asilo Duran“ s prací, kterou řeholníci Kongregace San Pietro měli pro mladé dělníky ze znevýhodněných rodin. Se zavřením domu v začátku občanské války a spojeným pronásledováním Elizeus Moravillo začal působit jako spojka mezi ukrývajícími se řeholními otci a bratry. Dne 15. 2. 1937 byl proto na návštěvě v domě Řehoře Dieze v době, kdy do domu vnikli milicionáři.
Všech šest zatčených osob revolucionáři na velice krátkou dobu zavřeli v „checa“ do provizorního vězení z kláštera Sant'Elia. Pak je ještě týž den převezli k silnici do La Rabassada a povraždili. Jejich těla pak hodili do hromadného hrobu.
Z rozhodnutí papeže Františka se 10. 11. 2018 za předsednictví kardinála Giovanniho Angela Becciua (prefekta Kongregace pro kauzy svatých) konala v bazilice Sagrada Família v Barceloně slavnostní beatifikace společně s dalšími mučedníky z té doby. Pro ně vedle připomínky v den úmrtí byla stanovena ještě společná liturgická památka velkého počtu mučedníků z občanské války na den 6. listopadu.
Onesimus♦ (s. I.); Faustinus et Iovita (století neznámé); Iosippus, Zosimus, Baralus, Isicus et Agapes (s. IV.); Georgia (s. V.- VI.); Quinidius (578); Severus, presb. in Valeria (s. VI.); Decorosus (po r. 680); Walfridus (asi 765); Sigfridus (asi 1045); Angelus Scarpetti♦ (asi 1306); Fridericus Bachstein et XIII soci♦ (1611); Claudius La Colombi♦ (1682); Angelus Iglesia Ociña, Richardus Guerra Villaizán, Gregorius Diez, Kamila Diez et Elis Moravillo (1937); Michael Sopocko (1975)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský