Theotonius
| 18. února, připomínka | |
| Postavení: | kněz a zakladatel Kongregace řeholních kanovníků Svatého Kříže |
| Úmrtí: | asi 1162 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1082 v obci Ganfei v Portugalsku. Vzdělání získával v benediktinském klášteře, kde byl údajně jeho strýc opatem. Humanitní vědy a teologii pak studoval v Coimbry. Odtud byl biskupem poslán do Viseu, kde po určité formaci před rokem 1109 přijal kněžské svěcení a byl jmenován kanovníkem katedrální kapituly.Jak mu to bylo možné, podnikl pouť do Svaté země. Později ji konal ještě jednou s větším počtem poutníků. Po návratu začal pracovat na vybudování kláštera Svatého Kříže a Panny Marie Matky Boží. Klášter nedaleko Coimbry byl dokončen velmi brzy v roce 1132 s řeholí svatého Augustina. Teotonius se stal představeným komunity se 72 spolubratry. Klášter měl velkou podporu krále Alfonse.
V charakteristice Teotonia je vyzdvihováno, že byl vynikajícím řečníkem a obhájcem chudých. Dbal na přesné a uctivé slavení bohoslužeb a aby je jeho mniši neslavili uspěchaně. Byl velmi odvážný v napomínání i královského dvora. Snad stále měl na paměti duše v očistci a každý pátek za ně sloužil mši svatou. Po ní následoval průvod na hřbitov a v rámci týdenního díla milosrdenství nechal sbírat almužny, které se rozdávaly chudým. Po 30 letech převorské služby se prý stal poustevníkem a v samotě se připravoval na věčnost. Zemřel ve věku osmdesáti let a jeho ostatky jsou uloženy v klášteře Svatého Kříže. Od roku 1630 jsou umístěny v kostele při hlavním oltáři.
Kosti jeho paží byly darovány klášteru sv. Vincenta v Lisabonu a katedrále ve Viseo. Jeho kultovní úcta byla schválena v roce 1167 papežem Benediktem XIV.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Sadoth atque CXXVIII socii (342); Helladius, ep. Toletan (632); Tarasius (806); Angilbertus (814); Theotonius (asi 1162); Ioannes Fæsulanus seu Beatus Angelicus♦ (1455); Gulielmus Harrington♦ (1594); Ioannes Pibush (1601); Franciscus Régis Clet (1820 ); Ioannes Petrus Néel, Martinus Wu Xuesheng, Ioannes Zhang Tianshen et Ioannes Chen Xianhen (1862); Gertrudis (Catharina) Comensoli (1903); Georgius Kaszyra♦ (1943)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský