Teresio Olivelli
17. ledna, připomínka | |
Postavení: | mučedník |
Úmrtí: | 1945 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 7. 1. 1916 v Bellagio v provincii Como v Itálii. V deseti letech se stěhoval do Mortary a dál studoval ve Vigevanu a na právnické fakultě v Pavii. V roce 1938 studium dokončil a v dalším roce se stal asistentem katedry správního práva na univerzitě v Turíně.V únoru 1941 se přihlásil jako dobrovolník na ruskou frontu, kam odešel jako podporučík Tridentské divize. Při ústupu jednotky se zaměřoval na pomoc raněným a omrzlým, ačkoliv tím riskoval i vlastní život. K umírajícím vojákům mluvil o Kristu a připravoval je na setkání s ním. A to jak na březích Donu, tak i ve stepi, kde je decimovala zima. Po návratu do Itálie pro své zkušenosti s fašistickou ideologií odmítl spolupráci s nacisty, přísahu věrnosti a proto byl 9. 9. 1943 deportován do rakouského Innsbrucku. Avšak 20. 10. se mu podařilo uprchnout a utéci až do Itálie. V Miláně založil tajně šířené noviny Il Ribelle, vyznačující se křesťanským myšlením. Dne 27. 4. 1944 byl nacisticko-fašistickou policií zatčen pro účast v katolickém odboji jako přední představitel milánských katolických spolků. V San Vittore byl podroben mučení, se kterými nacisté pokračovali v táboře Fossoli. Jeho jméno se 11. 7. 1944 dostalo na seznam 70 vězňů, kteří měli být zastřeleni. Opět se mu ale podařilo uprchnout s prvotním ukrytím se v táboře. Při dalším zajetí byl dopraven do tábora Gries (Bolzano). Na košili musel nosit kromě červeného trojúhelníku - označení „politiků“ - i červený kotouč v bílém kroužku, označujícím vězně, kteří se pokusili o útěk.
Z dalších míst, na která byl převezen, se jednalo o Flossenburg v Bavorsku a o Hersbruck. Tam se staral o spoluvězně, kterým ošetřoval rány, snažil se zmírňovat utrpení a pomáhal jim přežít i tím, že jim dával i vlastní příděly jídla. Mnozí, kteří přežili koncentrák, pak prohlásili, že to zvládli jen díky jeho pomoci. O Vánocích 1944 už úplně vyhublý Olivelli ještě pomáhal Odoardovi Focherinimu (pam. 27. 12.), když byl u konce života, a sám pak zemřel bit od kápa po velice silném kopanci do břicha za to, že se snažil svým tělem chránit mladšího krutě bitého ukrajinského vězně. Z následné agonie se prý již Olivelli nedostal.
Slavnostní blahořečení Terezia Olivelliho se konalo 3. 2. 2018 v Palazzetto di Vigevano, kterému z pověření papeže Františka předsedal kardinál Angelo Amato.
Antonius, abbas in Thebaide (356); Speusippus, Elasippus, Melasippus et Leonilla (století neznámé); Iulianus Sabbas (asi 377); Marcellus, ep. Dien. (510); Sulpicius Pius (647); Gamelbertus♦ (asi 802); Rosselina (1329); Ianuarius Sánchez Delgadillo (1927); Teresio Olivelli♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský