Isabella Sánchez Romero, Ascensio a Sancto Iosepho
17. února, připomínka | |
Postavení: | mučednice OP |
Úmrtí: | 1937 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 9. 5. 1861 v Huéscar u Granady ve Španělsku do farmářské křesťanské rodiny jako předposlední z osmi dětí Ondřeje a Josefy. V dětství začala trpět vzácně se vyskytujícím onemocněním, které se projevovalo velmi bolestivými ranami (boláky). Nezbavila se ho, ale za pozdějšího života v klášteře si prý nikdy nestěžovala i když bolestivá místa měla po celém těle.K dominikánkám do kláštera La Consolación vstoupila v rodném městě. S řeholním hábitem přijala nové jméno Asunción de San José v souvislosti s její úctou k sv. Josefovi. O začátku jejího řeholního života není shoda v informacích, ale slavnostní sliby údajně složila 2. 10. 1885. Vynikala pracovitostí s ochotou kdykoliv pomáhat druhým s jejich úkoly. Byla tiché povahy, přátelská, trpělivá, vyrovnaná. Svoji životní sílu čerpala při adoracích Nejsvětější svátosti a z modlitby růžence.
Po vypuknutí španělské občanské války musely sestry 4. 8. 1936 odejít ze svého kláštera. Sestra Asunción de San José odešla ke svým příbuzným, ale večer 16. 2. 1937 se u nich objevili rudí milicionáři, kteří kvůli křížku na jejím krku ji nutili k rouhání. Nepomohlo ale ani mučení, ve kterém pokračovali ještě ve vězení. Druhý den ji jako nemohoucí bytost zalitou krví hrubě vhodili na nákladní auto k ostatním vězňům. Dovezli je k bráně hřbitova v Huéscar a sestru Asunción de San José chtěli ještě před smrtí přinutit ke zlořečení. Ostatní vězně, mezi nimiž byl prý i její synovec, před jejíma očima postříleli a na ní si potom ještě vybíjeli svou nenávist k víře. Po jejích slovech: „Ať žije Kristus Král!“ jí nakonec kamenem rozbili lebku. Měla nedožitých 76 let.
Blahořečená byla 18. 6. 2022 v katedrále v Seville při slavnosti, které předsedal jako vyslanec Svatého otce kardinál Marcello Semeraro.
Fundatores VII Ordinis Servorum Mariæ: Alexius, Bartholom (1310); Theodorus Tiro (306); Bonosus (asi 373); Mesrobus (asi 440); Flavianus, ep. Cpolitan. (449); Fintanus, abbas (asi 603); Finanus (asi 656); Silvinus (s. VIII.); Constabilis (1124); Evermodus (1178); Lucas Belludi♦ (1268); Matthias Shōbara Ichizaemon ♦ (1624); Elisabeth Sanna♦ (1857 ); Petrus Yu Chŏng-nyul (1866); Isabella Sánchez Romero, Ascensio a Sancto Iosepho♦ (1937); Antonius Leszczewicz (1943); Hedwigis Carboni♦ (1952)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský