Světci k nám hovoří...


sv. Proklus

Proclus de Bisiniano, monachus

19. února, připomínka
Postavení:mnich
Úmrtí:asi 970

ŽIVOTOPIS

Za nejstarší informace o tomto světci jsou považovány zápisy z 11. století týkající sv. Niluse. Podle nich Proklus již jako mladík vedl velmi asketický život. Rozhodl se k postu, při kterém si odříkal tepelně upravenou stravu i chutné nápoje. Jeho potěšením byly návštěvy chrámu a při příchodu k nim vzdával Bohu poklony s hlubokým klaněním se v srdci. Denně v chrámech také recitoval žalmy.

Byl velmi vzdělaný, sečtělý a schopný mluvit o mnoha tématech týkajících se duchovního i profánního života. Spoluobčané i další lidé, s nimiž rozmlouval, jej proto přezdívali „Živá encyklopedie“. Dochovalo se i přesvědčení o jeho vznešeném původu ze šlechtického rodu Manna, ale už ne to, kdy se stal mnichem. Snad v souvislosti s tvrdou askezí hodně prý trpěl nepříjemným onemocněním. I když údajně pomáhal i ve věcech týkajících se veřejného života, snažil se většinou stahovat do ústraní, ve kterém asi také dokončil svůj život. O jeho závěru nejsou záznamy.

Římské martyrologium ho představuje jako mnicha z Bisignanu u Cosenzy a hlasatele vynikající nauky týkající se mnišského života.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Quodvultdeus (439 (nebo 454)); martyres in Palæstina monachi et alii sub Alamanduro* (507); Mansuetus, ep. Mediolanen (asi 680); Barbatus (682); Georgius, monachus in Aquitania (asi 877); Proclus de Bisiniano, monachus (asi 970 ); Bonifatius, asceta (1260); Godeschalcus (1184); Conradus Confalonieri de Placentia (1351); Alvarus de Zamora (asi 1430); Elisabeth Picenardi (1468); Lucia Yi Zhenmei (1862); Ioannes Sullivan (1933); Iosephus Zaplata (1945)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.