Maria a Iesu Deluil Martiny
| 27. února, připomínka | |
| Postavení: | panna, zakladatelka Kongregace Dcer Srdce Ježíšova |
| Úmrtí: | 1884 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 28. 5. 1841 v Marseille ve Francii do rodiny, kde úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu byla považována jakoby za „rodinné dědictví“. Poněkud to souviselo s tím, že prababičce ze strany matky Anais rozené Sollier se roce 1720 podařilo v době moru dosáhnout zasvěcení celého přístavního města Srdci Ježíšovu.Marie Deluil, když navštěvovala internátní školu Navštívení P. M., začala si dělat plány budoucího života po boku Ježíšova Srdce. V 16 letech přešla na školu sester de Sacré-Coeur v La Ferrandieru u Lyonu. Zde své srdce formovala s pomocí Ježíše a při účasti na duchovním cvičení (exerciciích), kde se rozhodla celým srdcem zasvětit Srdci Ježíšovu. Když studium skončila, následovalo u ní období zkoušek. Začalo problémy doma (otec Pavel Deluil chtěl, aby se podle zvyklostí provdala), zemřeli čtyři její mladší sourozenci a dostavila se krize v duchovním životě. Další problémy přinesla válka.
V roce 1863 začala spolupracovat se salesiánkou Marií Bernardou od Nejsvětějšího Srdce, která v Bourgen Bressu založila „Čestnou stráž Nejsvětějšího Srdce“. Marii Deluil program ideje velmi zaujal a snažila se ho prý šířit svým příkladem. Denně se hodinu modlila před Nejsvětější svátostí. Asi v roce 1863 na radu svého zpovědníka Jana Calagea TJ složila soukromý slib panenské čistoty a svůj život odevzdala Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu jako oběť zadostiučinění za hříchy páchané všemi lidmi.
Skupina žen se přidala ke společné adoraci s Marii Deluil. Jejich zájem nebyl zanedbatelný a vytvořily institut s názvem Dcery Srdce Ježíšova za účelem stálé adorace. V Berchemu u Antverp si koupily i soukromý dům jako „mateřinec“ pro společné dílo. Marie Deluil sepsala pravidla pro jejich řeholní život, která 2. 2. 1878 biskup Dechampsa z Mechelenu potvrdil. Po posvěcení nové baziliky Srdce Ježíšova v Berchemu ji sestry dostaly do péče a 22. 8. už v ní složily řeholní sliby. Marie Deluil s novým jménem Marie od Ježíše. Jejím duchovním vůdcem zůstal o. Jan Calage a také díky radám kardinála Dechampsa pokročila ve vlastním životě modlitby a v apoštolátu. Její institut se časem změnil v kongregaci s úmyslem eucharistických adorací a modliteb za misie a posvěcení duchovenstva. Další její dům vznikl v roce 1877 v Aix-en-Provence a o dva roky později v Servianne poblíž Marseille. Jeho požehnání se konalo 24. 6. 1879. Brzy vznikly další kláštery v Belgii.
V Servianne vznikly problémy se zahradníkem kláštera Chavem, fanatickým anarchistou, který byl snad i psychicky nemocný, a jehož kvůli prosazování svých názorů sestry propustily. Přišel tam za představenou Marií od Ježíše, kterou na místě zavraždil. Ta ještě stačila svému vrahovi odpustit a svou smrt obětovat na úmysl rozvoje díla. Bylo to na Popeleční středu v jejích 43 letech.
Její tělesné ostatky byly uloženy do krypty baziliky Srdce Ježíšova v Berchemu.
Blahořečená byla 22. 10. 1989 papežem Janem Pavlem II. Při této slavnosti o ní řekl: „…Stále lépe chápala velikost daru, který Ježíš nabídl Otci k záchraně lidí, velikost bohatství lásky, které vyzařuje jeho Srdce i velikost ovoce Krve, vytékající z jeho otevřeného boku. Byla přesvědčena, že je třeba bezvýhradně přijímat spásné utrpení Ukřižovaného v duchu zadostiučinění za hříchy světa. Tímto způsobem Marie od Ježíše obětovala sebe samu Pánu za cenu zkoušek a neustálého snažení o dokonalost.“
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Gregorius, abbas de Narek et doctor Eccl (asi 1005); Iulianus et Eunus (s. III.); Besas (s. III.); Honorina (století neznámé); Baldomerus (asi 660); Hippolytus, abbas in monte Iura (asi 770); Basilius et Procopius Decapolita (asi 741); Lucas, abbas Messanen (1149); Pietas Crucis Ortiz Real♦ (1916); Marcus Barkworth et Rogerius Filcock♦ (1601); Gulielmus Richardson♦ (1603); Francisca Anna a Virgine Perdolente ♦ (1855); Gabriel a Virgine Perdolente (Franciscus) Possenti (1862); Maria a Iesu Deluil Martiny (1884); Maria a Caritate Spiritus Sancti (Carolina) Brader♦, virgo (1884)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský