Romanus, abbas in monte Iura
28. února, připomínka | |
Postavení: | opat |
Úmrtí: | 463 |
Atributy: | mnich se zvonečkem a s řetězem kolem těla, košík chleba |
ŽIVOTOPIS
Pravidlům řeholního života se naučil v lyonském klášteře a pak si v Jurských horách postavil chatrč. Denně čerpal z duchovní četby. Později jej vyhledal jeho bratr Lupicín a oba společně časem vystavěli dva kláštery, protože se k nim přidávalo stále více mužů. Roman, na sebe přísný, na jiné laskavý a shovívavý, se stal opatem v jednom klášteře a přísnější Lupicín ve druhém.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Pocházel z Burgundska z chudé rodiny ve Franche Comté. Od mládí tíhl ke kontemplativnímu životu v samotě. Po smrti otce se vydal do Lyonu, aby se v klášteře u opata Sabina seznámil s pravidly řeholního života, a pak odešel do Jurských hor. Tam v údolí Kondat si postavil pod mohutným fíkovníkem z proutí chatrč a denně čerpal z duchovní četby. Používal "Poučení pro poustevníky" od opata Kassiana a "Život otců na poušti." Rozjímal o životě a utrpení Spasitele a zpíval žalmy. Také obdělával půdu u svého příbytku a žil asketicky tím, že se postil a spal jen krátce.
Jeho ovdovělý bratr Lupicín jej později vyhledal a oba se společně modlili i pracovali ve svornosti a lásce, ač měli velmi odlišné povahy. Roman byl tichý a mírný, Lupicín zas přísný s nedostatkem vlídnosti. Oba se ale chtěli líbit Bohu.
Ďábel jim kladl úklady a vyvolával soužení, pro která se rozhodli odstěhovat. Na cestě však byli zahanbeni výtkami jedné ženy, která jim poskytla pohostinství a přiměla je k návratu. Pověst o nich se začala šířit a následkem toho se k nim přidalo více mužů. Časem vystavěli klášter, tzv. Kondatské opatství, St. Claude. Roman, jenž byl na sebe přísný a na jiné laskavý a shovívavý, se stal opatem. Na výtky týkající se mírnosti odpovídal: "Nikdo nevidíme do lidského srdce, mnohý začal horlivě, ale stal se vlažným, a jiný lhostejný dostoupil vysokého stupně dokonalosti." R. 444 byl vysvěcen na kněze. Klášter začal být malý pro množství zájemců, a tak vystavěli ještě jeden, v němž se stal opatem Lupicín. Půst se např. vyznačoval tím, že nejen nikdo nikdy nesměl jíst maso, ale mléko a vejce směli dostat jen nemocní. Roman některé přestupky řešil mírností, nikoliv vyloučením, jak někteří naléhali. Lupicín, se kterým se radil, mu přišel pomoci utvrzovat kázeň a někteří nespokojenci odešli.
Oba bratři přispěli k založení kláštera sester v Braune, kde se stala abatyší jejich sestra.
Romanův život byl poznamenán i zázračnou mocí. Např. při jedné pouti ke hrobu Mauricia přenocoval s jiným bratrem v jeskyni s malomocnými, bez obav je objímal a malomocenství u nich zmizelo.
Oba opati se stali svatými. Památka Lupicína je 21.března.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Nebudu nikoho odsuzovat, ale učit se mírnosti a laskavému jednání.
Bože, Tys povolal svatého opata Romana, aby následoval Tvého Syna v jeho chudobě a pokoře, aby svým příkladem ukázal, jak máme žít podle evangelia; pomáhej i nám, abychom věrni Tvému volání šli cestou, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
Romanus, abbas in monte Iura (463); Hilarius, Pp (468); Daniel Brottier♦ (1936); martyres Alexandri (262); Marana et Cyra (s. V.); Oswaldus, ep. Vigornien (992); Antonia de Florentia♦ (1472); Timotheus Trojanowski♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský