Used with permission of The Hagiography Circle
Catharina Drexel
3. března, připomínka | |
Postavení: | zakladatelka misijní kongregace CSS |
Úmrtí: | 1955 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 26. 11. 1858 v pensylvánském městě Filadelfii v rodině bankéře Františka A. Drexela. Od dětství byla i se svou sestrou rodiči učena dělit se s ostatními. Když jako mladá žena cestovala na západ USA, setkala se s hanebným a ponižujícím zacházením s původními obyvateli. Ta cesta v ní vzbudila touhu udělat něco pro zlepšení tamních životních podmínek. Začala podporovat misionářské aktivity a v Novém Mexiku založila první školu pro Indiány.Při návštěvě Říma se jí podařilo dostat se k audienci u papeže Lva XIII., kterého požádala, aby do její vlasti poslal více misionářů. Papež jí zas navrhl, aby zasvětila svůj život Bohu a stala se sama misionářkou. Později, po poradě se svým zpovědníkem biskupem Jamesem O´Connorym, se rozhodla k založení kongregace Nejsvětější svátosti s cílem šířit evangelium mezi Indiány a černochy. Nebylo to nic jednoduchého, protože tito obyvatelé žili v nedůstojných podmínkách jako poslední sluhové s minimální mzdou, kterým byl většinou pojem svobody naprosto vzdálen. Kateřina chybu viděla v nízké vzdělanosti, zejména mezi bývalými otroky. Těmto barevným lidem byl upírán nárok na základní vzdělání, ale Kateřina postupně založila přes 60 škol, a to v místech, kde to tehdy bylo neslýchanou opovážlivostí.
K jejímu největšímu činu v tom směru patří založení univerzity v Luisianě, první vysoké školy v USA určené pro katolické černochy. Tato škola, otevřená v roce 1925, si svou vědeckou úrovní získala respekt ostatních vysokých škol.
Kateřina byla především ženou hluboké modlitby. Její láska k chudým, utlačeným, diskriminovaným... brala životní sílu z eucharistie. Svá díla zakládala s důvěrou v Boží prozřetelnost. Dokud mohla, navštěvovala věznice, nemocnice i chudé v jejich domovech. Posledních 18 let života prožila ochromena těžkou nemocí. Její tělo se stalo bezvládným, ale duše si zachovala bdělost. Poslední období svého života cele věnovala adoraci a kontemplaci.
Při jejím blahořečení ji Svatý Otec dal za příklad všem, kdo vidí nutnost řešení složitých sociálních problémů, zvláště u etnických menšin. Je třeba je řešit srdcem oddaným Ježíši.
Cunegundis, imperatrix (1033 / 1039); Fridericus♦, abbas in Frisia (1175); Marinus et Asterius (asi 260); Catharina Drexel (1955); Liberatus Weiss, Samuel Marzorati et Michael Pio (Fasolus) da Zerbo♦ (1716); Emetherius et Cheledonius (ca. s. IV.); Cleonicus et Eutropius (s. IV.); Titianus, ep. Brixien (ca. 526); Winwalœus (533); Arthellais (ca. 570); Anselmus, abbas (803); Petrus Geremia♦ (1452); Petrus Renatus Rogue♦ (1796); Teresia Eustochius (Ignatia); Verzeri (1852); Innocentius de Berzo (Ioannes); Scalvinoni♦ (1890)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský