Claudius La Colombi
| 15. února, připomínka | |
| Postavení: | kněz, řeholník TJ |
| Úmrtí: | 1682 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 2. 2. 1641 v Saint Symphorien d'Ozon u Lyonu v jihovýchodní části Francie. Své vzdělání získal u jezuitů v Lyonu a tam se i rozhodl vstoupit do jejich řádu. Musel překonat velký vnitřní boj, než řeholní povolání naplno přijal. Řeholní život začal v 17 a půl letech a po dvouletém noviciátě se pustil do studia filosofie. Několik let učil na jezuitské škole a v roce 1666 ho představení poslali na studium teologie do Paříže. O tři roky později byl vysvěcen na kněze a dále učil tři roky v Lyonu a rok působil jako kazatel. V roce 1674 složil věčné sliby a zavázal se k dokonalému plnění řeholních stanov a pravidel.V témže roce se stal představeným řádu v Paray-le-Monial. V té době žila v tamním klášteře Navštívení Panny Marie Markéta Marie Alacoque obdařená mystickými zážitky, k nimž patří zjevení Božského Srdce Ježíšova. Otec Klaudius La Colombiere se stal jejím, ve vidění přislíbeným, zpovědníkem. Vedl sestru k sebeobětování, postaral se, aby byla pochopena ze strany spolusester a představených. Zasloužil se také o rozšíření úcty a smírných pobožností k Božskému Srdci a sám šel příkladem zasvěcení.
V roce 1676 byl přeřazen do Londýna, kde působil jako kazatel vévodkyně z Yorku, Marie Beatrice z Modeny (d'Este), jejíž manžel Jakub se později stal anglickým králem. Pod vlivem Klaudiova kázání některé dámy odešly do francouzských klášterů. Sám pak organizoval ženské řeholní společenství v Londýně, o němž úřady nesměly vědět, neboť se tam znovu přiostřila protikatolická nálada. Klaudius La Colombiere byl 24. 11. 1678 uvězněn a ve vlhkém a studeném vězení vážně onemocněl. Z toho důvodu a kvůli intervenci francouzského vyslance jej soudce propustil a vypověděl z Anglie.
V polovině ledna přišel do Paříže s podlomeným zdravím. Po léčebném pobytu v různých domech jej představení poslali v srpnu zpět do Paray-le-Monial. Tam mu sestra Markéta oznámila, že nadešel čas konce jeho životní oběti. Zemřel ve věku 41 let a byl pohřben v kapli jezuitského kláštera. Odtud byly jeho ostatky před zrušením řádu přemístěny k sestrám do kláštera Navštívení v roce 1763 a r. 1873 přeneseny do jezuitského kostela.
Klaudius La Colombiere byl blahořečen 16. 6. 1929 Piem XI. a kanonizován 31. 5. 1992 papežem Janem Pavlem II.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Onesimus♦ (s. I.); Faustinus et Iovita (století neznámé); Iosippus, Zosimus, Baralus, Isicus et Agapes (s. IV.); Georgia (s. V.- VI.); Quinidius (578); Severus, presb. in Valeria (s. VI.); Decorosus (po r. 680); Walfridus (asi 765); Sigfridus (asi 1045); Angelus Scarpetti♦ (asi 1306); Fridericus Bachstein et XIII soci♦ (1611); Claudius La Colombi♦ (1682); Angelus Iglesia Ociña, Richardus Guerra Villaizán, Gregorius Diez, Kamila Diez et Elis Moravillo (1937); Michael Sopocko (1975)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský