Ioannes Larke et Ioannes Ireland
| 7. března, připomínka | |
| Postavení: | kněží a laik - mučedníci |
| Úmrtí: | 1544 |
ŽIVOTOPIS
Tito mučedníci z období protikatolického pronásledování v Anglii byli odsouzeni k smrti za to, že odmítli uznat Jindřicha VIII. za nejvyšší hlavu anglikánské církve.Jan Larke se stal knězem Westminsterské arcidiecéze a potom v roce 1504 rektorem u sv. Ethelburgy v Bishopsgate. V roce 1526 byl jmenován rektorem ve Woodfordu v Essexu, ale po čtyřech letech zde rezignoval a upřednostnil místo v Chelsea, kam ho pozval na své panství kancléř Tomáš More (pam. 22. 6.). Po vydání ústavy ze dne 15. 5. 1532, která bezvýhradně podřizovala správu církevních záležitostí samému králi, se Tomáš vzdal kancléřské hodnosti a pozbyl královské přízně. Nakonec byl Tomáš 1. 7. 1535 podle nového zákona obviněn z velezrady a odsouzen k smrti. Jan Larke pak údajně do své mučednické smrti působil v Bishopsgate v původní funkci. Příkladem jeho životu však byl Tomáš More svou čestností a zásadami. V jeho krocích skončil v Tyburnu, kde byl odsouzen a popraven jako kněz za svou věrnost římskému papeži.
Jan Ireland je dalším knězem umučeným ze stejného důvodu. Uváděn je jako kaplan Tomáše Mora. Své kněžské povolání vykonával v Elthamu v Kentu, kde byl rektorem v letech 1535 až 1536. Za věrnost byl popraven oběšením s Janem Larke a laikem Germanem Gardinerem.
German Gardiner byl římskokatolickým věřícím z arcidiecéze Southwark a synovcem Štěpána Gardinera, který se zapojil do spiknutí proti Tomáši Cranmerovi. Uvádělo se, že Gardiner připravoval seznam Cranmerových herezí. Odsouzení Germana Gardinera ze spolčení s kardinálem Polem přispělo prý k tomu, že si Cranmer získal plnou královu podporu. Gardinerova obžaloba uvedla jako důvod k popravě, že měl snahu „zbavit krále jeho důstojnosti, titulu a jména nejvyšší hlavy anglické a irské církve“. A tak se stal spolumučedníkem výše uvedených kněží na popravišti v Tyburnu.
Kněz Jan Larke a laik German Gardiner byli blahořečeni 29. 12. 1886 papežem Lvem XIII. A kněz Jan Ireland byl blahořečen 15. 12. 1929 papežem Piem XI.
Perpetua et Felicitas (203); Satyrus, Saturninus, Revocatus et Secundinus (203); Eubulius (309); Basilius, Eugenius, Agathodorus, Elpidius, (asi s. IV.); Paulus Simplex (s. IV.); Gaudiosus, ep. Brixien (s. V.); Ardo Smaragdus (843); Paulus, ep. Prusen (850); Ioannes Larke et Ioannes Ireland♦ (1544); Teresia Margarita Redus (1770); Maria Antonia a Sancta Iosepha /Antula/ Paz Figueroa (1799); Ioannes Baptista Nam Čong-sam (1866); Simeon Berne, Iustus Ranfer, Ludovicus Beaulieu et Petrus-Henricus Dorie (1866); Iosephus Olallo Valdés♦ (1889); Leonides Fëdorov, episcopus et martyr (1935); Lucas Sy et Maisam Pho Inpèng♦ (1970)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský