Bertholdus, miles
| 29. března, připomínka | |
| Postavení: | voják a poustevník |
| Úmrtí: | asi 1188 |
ŽIVOTOPIS
Přišel z jižní Francie jako křižák a asi od r. 1155 vedl na hoře Karmel skupinu francouzských mnichů až do své smrti.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
PODSTATOU MODLITEB MÁ BÝT LÁSKA
Pochází z jižní Francie a asi r.1155 jako voják byl přijat mezi poustevníky na hoře Karmel. Komunita poustevníků tam žila ještě před vznikem karmelitánského řádu jako zbožné společenství Matky Boží. Takto to uvádí martyrologium s dovětkem, že se po zvolení stal představeným komunity.
V cestopise řeckého mnicha Jana Foky je uvedeno, že Bertold tam zmíněného roku přišel jako bělovlasý mnich, zbudoval malou kapli a shromáždil deset bratrů v komunitu bez řehole. V Kráse Karmelu P. Titus Brandsma uvádí, že podle vyprávění Foky Bertold byl jedním ze západních křižáků, kterému se dostalo od svatého proroka (asi Eliáše) ponaučení, aby shromáždil na hoře Karmelu ty, kdo tam žijí jako poustevníci a aby je spojil v pospolitém životě a tak stojí prorok na počátku řádu.
Poustevníci v čele s Bertoldem se v podstatě snažili vést život podle proroka Eliáše, a proto vzhledem k okolnostem je někde pokládán za spoluzakladatele Karmelu, i když jím ve vlastním smyslu slova snad nebyl. Bertold nebývá většinou řazen ani mezi karmelitánské světce, i když je jakýmsi jejich předchůdcem. Mniši kolem něj si zřejmě uvědomovali, že vedení, jaké poskytoval Duch svatý Eliášovi, i sliby, které obdržel, musí být vůdčími zásadami i v životě poustevníků na Karmelu. V něm se musí zračit jak činný život, tak pěstování ctností, a to jak při individuální, tak při společné činnosti. Předpokládali, že jejich utrpení i oběti, námahy i cvičení se v modlitbě a ctnostech odmění Bůh blaženým patřením na jeho lásku a velikost. Čili pokračujícím stupněm rozjímavých modliteb - nazíráním. Základní podstatou všech pokročilejších modliteb je láska.
Uvádí se, že Bertold nechtěl zasahovat do zvyklostí poustevníků, mezi kterými platil nepsaný zákon. Je však těžké dnes určit, v čem tyto zvyklosti spočívaly. Bertold, snad ze Solignacu, dostal přízvisko z Kalabrie, neboť tak byli nazýváni všichni západní přistěhovalci do Palestiny. Když zemřel, stal se jeho nástupcem Brocard, jehož památka je 2. 9., i když někde bývá připomínán společně.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Je podstatou mých modliteb láska? Pokud je jí nedostatek, budu se v ní cvičit drobným odříkáním, které budu doplňovat střelnou modlitbou: „Z lásky k Tobě Ježíši a za obrácení hříšníků.“Bože, Tys vedl svatého Bertolda na horu Karmel, aby Ti tam sloužil postem a modlitbou po vzoru sv. Eliáše; na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať dovedeme ovládnout sami sebe, abychom vytrvali v Tvé službě a nadevšechno Tě milovali. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Feria VI in Passione Domini; Ludolphus (1250); Bertholdus♦, miles (asi 1188); Eustasius, ep. Neapolitan (s. III.); Marcus, ep. Arethusius (364); Arrnogastus, Archinimus et Saturninus (ca. 462); Gulielmus Tempier (1197); Ioannes Hambley♦ (1587)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský