Patricius, ep. in Hibernia
| 17. března, nezávazná památka | |
| Postavení: | biskup, misionář |
| Úmrtí: | 461 |
| Patron: | Irska, bednářů, horníků, kadeřníků, kovářů, rolníků; přímluvce za ochranu dobytka. |
| Atributy: | biskup, hadi, jetelový trojlístek, oheň, ovce |
ŽIVOTOPIS
Byl římsko-britského původu, v 16 letech byl zajat a odvlečen do Irska, kde 6 let v otroctví pásl ovce. Když se dostal na svobodu, rozhodl se stát knězem. Byl vysvěcen i na biskupa a v Římě dostal od papeže Celestýna plnou moc věrozvěsta pro Irsko, kam se vrátil hlásat křesťanskou víru. Pokřtěné naučil číst a psát, nejschopnější z nich světil na kněze. Nesnažil se bourat násilně pohanské zvyky, ale místo nich zaváděl křesťanské. Zasloužil se o to, že bardové i druidové se stali mnichy a pohanské kněžky začaly žít po způsobu řeholnic. Irové k němu lnuli jako k otci a zámožní mu nosili dary, které on odmítal s odůvodněním, že chudoba je nejjistější cestou do nebe.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
PASTÝŘ ZELENÉHO OSTROVA
Pocházel prý z území římské provincie Britannia, ale o místě jeho narození jsou nejasné úvahy. Uvádí se Banna Venta Berniae, ležící snad poblíž dnešního Carlisle v Anglii u skotských hranic, ale jinde je toto místo ztotožněno s městem Bannaventa ve střední Anglii. Vyskytuje se také údaj, že pocházel z velšské rodiny. Jeho otec Calpurnius byl prý angažován v politice jako "decurio" - výklady této funkce se různí (mezi výklady patří úředník a velitel jízdního oddílu). Dle některých byl i jáhnem. Jeho majetek a společenské postavení svedly jeho syna Patrika k bezstarostnému a lehkomyslnému životu. Neměl zájem o studium ani o náboženství. V Patrikově životě došlo ke zlomu, když ho v 16 letech unesli piráti, odvezli do Irska a tam ho prodali jako otroka. Jeho pán mu dal na starost pasení ovcí. Při tomto zaměstnání a ubohých životních podmínkách začal Patrik s vroucí modlitbou a s pokáním za dřívější neuspořádaný život. Vnitřně se proměnil a mnohému naučil. Poznal také, co je pohanství a zaslepenost spojená s barbarstvím.
Po tvrdých šesti letech se mu podařilo uprchnout a dostat do vlasti. Po třech měsících byl opět přepaden a uvězněn. Podařil se mu druhý útěk, ale byl potřetí zajat a ocitl se ještě v horším vězení. Odtud jej prý vykoupili křesťané a jemu se podařilo vrátit domů. To již měl neochvějnou důvěru v Boha a vypěstovanou lásku. V jednom snu jej Irové volali k sobě a on pak začal tušit své povolání. Z tohoto důvodu odcestoval do Galie (dnešní Francie), studoval v Auxerre pod vedením sv. Germana a stal se jáhnem. Zprvu jej představení nechtěli do Irska pustit, ale nakonec obdržel biskupské svěcení a pověření hlásat tam evangelium i organizovat tamní církev.
Komunita vytvořená jeho předchůdcem, biskupem Palladiem, na Iry nezapůsobila. Patrik se vrátil r. 432 a začal na irském severu a severozápadě. Ostrov byl tehdy rozdělen na mnoho kmenových království a Patrik si získával místní vladaře přátelským vystupováním, laskavostí a horlivostí. Začal králem Laognairem, s nímž o Bílé sobotě zapálil na pahorku Slane velikonoční oheň. Všichni mu dovolovali hlásat evangelium a zakládat místní církevní obce. Jeho nepřáteli byli keltští kněží druidové a bardové, ale mnohé z nich dokázal uklidnit a získat. V roce 444 ustanovil svůj sídelní stolec v Armaghu. Vytvořil síť biskupství a v jeho zájmu byl rozvoj řeholního života. Na těchto základech přetvářel život v zemi. Uměje se přizpůsobovat místním společenským poměrům, znalý zvyků a mentality lidu již z mládí, byl dobrým organizátorem církevního života. Byl vytrvalý, trpělivý a plný lásky. Dvě třetiny noci prý věnovával modlitbě. Začínal s galskými a britskými misionáři, brzy však získal hodně duchovenstva z místního obyvatelstva.
Ke konci života sepsal spis "Vyznání," v němž vylíčil své osudy a milosti, kterých se mu dostalo, děkujíc za ně Bohu. Také se dochovalo mnoho jeho korespondence.
Jedna z legend se týká trojlístku, který se stal jeho atributem a s nímž si pomáhal při výkladu Nejsvětější Trojice, poukazujíc nejen na jednotu, ale i na náznak kříže. Jiná legenda, týkající se dalšího atributu, mluví o vyhnání všech hadů z Irska. Předpokládá se, že jde o symbolický obraz vyhnání pohanství a zla.
Patrik zemřel v Saulu v hrabství Down a jeho hrob se stal hned poutním místem.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Za předsevzetí je dnes doporučena evangelizace lásky. Udělat v tom směru něco pro druhé a podpořit to modlitbou.Bože, Tys povolal svatého Patrika, aby přinesl irskému lidu pravdy evangelia; pro jeho zásluhy a na jeho přímluvu dej, ať všichni, kdo vyznávají křesťanskou víru, vydávají svým životem svědectví o Tvé lásce přinášející všem lidem spásu.
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Patricius, ep. in Hibernia (461); Gertrudis, abbatissa Nivellen (659); martyres Alexandri (ca. 392); Agricola, ep. Cabillonen (580); Paulus, monachus (ca. 770); Conradus♦, eremita (ca. 1154); Ioannes Sarkander (1620)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský