Gertrudis, abbatissa Nivellen
| 17. března, připomínka | |
| Postavení: | abatyše |
| Úmrtí: | 659 |
| Patron: | nemocnic, poutníků a cestujících, chudých a vdov, zahradníků, vzývána při přemnožení hlodavců |
| Atributy: | abatyše, knížecí oděv a odznaky, kostel, lilie, myši |
ŽIVOTOPIS
Byla dcerou Pepina z Landen a Itty. Po smrti otce ovdovělá matka založila v Nivelles klášter. Vstoupila do něj i s dcerou Gertrudou, která se stala abatyší. Ta s velkou horlivostí, svědomitostí a láskou vedla sestry k přísnému zachovávání řehole. Žila asketicky a konala skutky milosrdenství. Zemřela ve 33 letech asi po 19 letech vyčerpávajícího řeholního života.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
K POZNÁNÍ BOHA SE DOCHÁZÍ JEN DOKONALOU LÁSKOU
Narodila se roku 626 v Landenu v jižním Barbantsku. Její otec Pipin byl majordomem neboli královským správcem na východním území Francie. Mladičká Gertruda byla na jedné hostině za přítomnosti krále Dagoberta požádána o ruku. Odpověděla králi, že žádného ženicha nechce, protože jejím snoubencem je již Kristus a jen jemu hodlá náležet.
V roce 639 jí zemřel otec a ovdovělá matka Ita založila v Nivelles (na území dnešní Belgie) klášter pro mnichy a řeholnice. Vstoupila do něj i se čtrnáctiletou Gertrudou. Ta se stala první abatyší a s velkou horlivostí, svědomitostí a láskou vedla mladé sestry k přísnému zachovávání řeholní kázně. Starším ráda sloužila, k poutníkům byla pohostinná a jejich opatství se stalo základnou pro misijní práci převážně irských mnichů.
Po smrti Ity určité starosti o správu vnějších záležitostí kláštera svěřila sousedním řeholníkům a sama se pustila do získávání teologických znalostí. Příliš se soustředila na rozumovou stránku, až se stala zádumčivou a ztrácela zálibu v modlitbě a rozjímání. Člověk, který se odevzdává Bohu, nezůstává však bez pomoci. V jejím nitru se ozval hlas: "Hloubáním a rozumováním nepoznáš Boha, protože je vyšší než rozum a všechno lidské poznání. Poznáš jej a přiblížíš se k němu jen dokonalou láskou."
Gertruda poslechla ten hlas, zanechala rozumování a soustředila se na to, aby všechno její konání bylo láska. Pokračovala v asketickém životě se sebezápory a posty a v rozjímavých modlitbách plných důvěrného sdílení s Bohem. Neopomíjela skutky milosrdenství ani péči o duchovní růst celé komunity.
Na život se dívala jako na něco velmi krátkého, ale důležitého pro budoucnost. Brala ho jako den plný práce a soužení, za který se dostává mzdy na věčnosti. Tento její den nebyl příliš dlouhý, skončil jí ve 33 letech následkem vyčerpání. V posledních třech letech ji na vedoucím místě vystřídala její neteř Viltruda. Dle svého přání byla pohřbena v kajícím rouchu a hrubém závoji.
Podle legendy Gertruda jednou ve své zemi zachránila modlitbou úrodu od pohromy myší a krys. Tím se myši staly jejím výrazným atributem. Dokonce, když prý byla uspořádána sbírka na její hrobku v Kolíně, přicházely i příspěvky v podobě zlatých a stříbrných myší.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu usilovat o to, aby všechno mé konání bylo zvláště dnes vedeno láskou.Bože, Tys nám zjevil, že láska k Tobě a k bližnímu je naplněním všech Tvých přikázání; pomáhej nám, abychom jako svatá Gertruda své činy naplňovali láskou a tak patřili mezi ty, kdo vejdou do tvého království. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Patricius, ep. in Hibernia (461); Gertrudis, abbatissa Nivellen (659); martyres Alexandri (ca. 392); Agricola, ep. Cabillonen (580); Paulus, monachus (ca. 770); Conradus♦, eremita (ca. 1154); Ioannes Sarkander (1620)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský