Simeon, stylita iunior in Monte Mirabili
| 24. května, připomínka | |
| Postavení: | mnich, kněz, stylita |
| Úmrtí: | 592 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Antiochie a již jako dítě odešel do kláštera. V té době se v Sýrii objevovalo více stylitů neboli poustevníků žijících na sloupech. Určitý příklad měl ve svém starším jmenovci, o němž je více spolehlivějších zpráv a jehož památka je 27. 7. Simeon junior po brzkém přijetí jáhenského svěcení prý vystoupil na svůj první sloup se souhlasem svého duchovního rádce Jana, který byl rovněž stylitou. Simeon na sloupu setrval více let. Pak odešel do samoty na horu "Mons Admirabilis" ležící mezi Antiochií a Seleukií. Usadil se na vysoké skále, začali za ním chodit lidé a on tam konal zázraky. S nimi prý souvisí i název hory. Kolem Simeona se začali shromažďovat zájemci o podobný duchovní život, kteří si udělali chatrče, v jejichž středu si Simeon postavil sloup, takže vznikl určitý druh kláštera. Bylo to asi po deseti letech pobytu na hoře.
Ve 33 letech byl seleuckým biskupem Dionýsem vysvěcen na kněze. V roce 551 opět vystoupil na sloup a zůstal na něm plných 40 let. Na sloupu sloužil liturgii a žil ve společenství s Bohem a anděly, obdařený mocí nejen nad démony. Zemřel prý v 75 letech a byl pohřben v klášteře vedle své matky Marty.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Vincentius, monachus (asi 450); Maria Virgo Auxìlium christianòrum; Ioanna, uxor Chuza♦ (s. I.); Simeon, stylita iunior in Monte Mirabili (592); Ioannes de Prado♦ (1631); Servulus, m. Tergeste (s. inc.); Donatianus et Rogatianus (ca. 304); martyres Philippopoli CCCVIII (ca. 304); Philippus., presb. Ord. Eremit. S. Augustini (1306); Ludovicus Zephyrinus Moreau♦ (1901)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský