Wulfstanus
| 20. ledna, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 1095 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se mezi léty 1008 až 1012 v Long Itchingtonu v hrabství Warwickshire v Anglii do dobré křesťanské rodiny. Po základním vzdělání byl poslán pokračovat ve studiu a v duchovní formaci do opatství Evesham a potom Peterborouch. Zpět k rodině se vracel s touhou po duchovním životě. Záhy poznal nebezpečí pokušení, se kterým musí mladí lidé ve světě bojovat, i jak snadné je podlehnout. Poté vstoupil do kláštera u katedrály ve Worcesteru, kde asi 25 let působil jako profesor, kantor, sakristian a nakonec se stal představeným. Žil velmi asketicky a s velkou pokorou. Byl velmi dobrým kazatelem vyhledávaným i kněžími jako duchovní rádce.Po uvolnění biskupského stolce ve Worcesteru byl Wulfstan pro své pastorační úspěchy vybrán papežskými legáty za nástupce. Bránil se tuto hodnost přijmout, ale nakonec i na naléhání krále a pro poslušnost biskupskou hodnost přijal a 8. 9. 1062 byl vysvěcen na biskupa. Nikdy nebylo pro něj obtížné sladit klášterní zvyky s pastorační horlivostí.
Vynikal láskou k chudým a pomáhal jim osobně i přímluvou u statkářů a někdy i určitou pomoc statkářů přímo vyžadoval. V postních nedělích sám chudé umýval, krmil a oblékal. Bojoval proti obchodu s otroky a byl prvním Angličanem, který pomohl osvobodit otroka. V Bristolu na trhu s otroky neohroženě kázal proti nelidskému prodeji chudých do otroctví kvůli dluhu, který nemohli splatit.
Ve Worcesteru dal přestavět starodávnou katedrálu ze 7. století. Horlivě navštěvoval farnosti své diecéze a podporoval obnovu a výstavbu kostelů. Při svých kázáních posluchače dojímal až k slzám.
Před smrtí trpěl po dlouhou dobu oslabující horečkou. Zemřel asi ve věku 85 let, po 33 letech episkopátu, dne 20. 1. 1095. U hrobu Wulfstana a na jeho přímluvu se prý brzy událo množství zázraků. Po sto letech bylo jeho tělo vyzdviženo a posouzeno údajně jako zachovalé.
V roce 1203 papež Inocenc III. Wulfstana kanonizoval.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Fabianus (250); Sebastianus, m. Romæ (začátkem s. IV.); Asclas (s. IV.); Neophytus (s.IV.); Euthymius (473); Wulfstanus (1095); Benedictus Ricasoli♦ (asi 1107); Henricus, ep. Upsalien (asi 1157); Eustochium Calafato (1485); Angelus Paoli♦ (1720); Stephanus Min Kŭk-ka (1840); Basilius Antonius Maria Moreau♦ (1873); Maria Christina ab Immaculata (Adalheidis) Brandow, virgo (1906); Cyprianus (Michael) Iwene Tansi♦ (1964)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský